Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

cími potřebami vzdělává a je na přijetí dalších žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami organizačně, personálně i materiálně připravena. V případě, že se objeví
obtíže, škola aktivně pracuje na jejich efektivním vyřešení.
4 – Zaměstnanci školy sdílí politiku přijímání všech žáků ze spádové oblasti. V okolí
je škola tímto přístupem známá, aktivně jej propaguje mezi rodiči a veřejností.
Škola má nastaveny takové mechanismy, které zaručují bezproblémové začlenění
žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávacího procesu, jejich
efektivita je pravidelně hodnocena.
2.5 Závěr
Kapitola měla za cíl představit problematiku inkluzivního/integračního vzdělávání
v současných podmínkách českých škol a některé z možností jeho měření. V úvodní
části jsme se snažili zdůvodnit nutnost a aktuálnost snah o aplikování inkluze do praxe
základních škol. Tyto snahy jsou argumentovány zejména legitimním požadavkem
na spravedlivější vzdělávací systém v našem státě. Další část byla věnována teoretickým
východiskům a pokusům o definici základních pojmů rozebírané problematiky.
Ve třetí kapitole byly shrnuty některé studie, které se k problematice inkluze/integrace
objevily. Dále jsou zde nastíněny tři nástroje, ze kterých jsme vycházeli pro tvorbu nástroje
vlastního. Čtvrtá kapitola je věnována popisu tvorby nástroje na zjišťování míry
inkluzivního zaměření základní školy. Jsou zde zmapovány inspirační zdroje a uvedeny
některé hotové prvky nástroje jako: tematické oblasti a tematické podoblasti, na
které se nástroj rozděluje, a také posuzovací škála pro všechny položky.
V nadcházejícím období nás čeká finalizace samotného nástroje a příprava metodiky
pro jeho použití v praxi na školách. Poté bude následovat pilotáž nástroje a jeho posouzení
odborníky, kteří se v dané problematice pohybují. Po této evaluaci a revizi
máme za cíl vyzkoušet nástroj na širším vzorku škol a postupně korigovat další možné
nesrovnalosti.
Účinná metoda, jak na školách zjišťovat inkluzivní zaměření, zatím neexistuje. I z našich
ohniskových skupin vyplývá, že o takový nástroj školy zájem mají a zejména
pak pokud bude nástroj schopen podat jim zpětnou vazbu, která je povede k dalším
krokům, které chtějí učinit „pro-inkluzivním směrem“. Doufáme, že navrhovaný nástroj
by mohl alespoň z malé části pomoci toto prázdné místo zaplnit, i když si dobře
uvědomujeme, že se nejedná o nástroj v pravém metodologickém smyslu, ale lépe
řečeno o jeho pokus či nástin.
32