Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

4.2 Vymezení řešené problemaky
Ústředním pojmem kapitoly je implementace kurikula. V zahraničních studiích se
také operuje s termínem implementační fi delita, sloužícím ke stanovení stupně implementace
programu, intervence či kurikula. V centru zájmu této kapitoly je vzdělávací
oblast Výchova ke zdraví, s výzkumným cílem zjistit podmínky pro realizaci výchovy
ke zdraví na prvním stupni základních škol po implementaci kurikulární reformy.
Pojem implementace bývá úzce spojován se zaváděním nových kurikulárních dokumentů
do škol, tedy s pojmem kurikulum. Na procesy spojené s kurikulem je nahlíženo
skrze jeho roviny, modely a formy existence kurikula. Kurikulum můžeme chápat
jako obsah vzdělávání v určitém vzdělávacím oboru, který není „statický jev, existující
v jediné podobě… , ale jev dynamický či proměnlivý, jenž má několik forem nebo
rovin existence“. (Průcha, 2009, s. 245). Následně pak kurikulární proces implementace
kurikula je charakterizován jako transformační proces realizovaný projektovaným
kurikulem I; státní úrovní, RVP ZV a projektového kurikula II; školní úrovní,
ŠVP (Janík et al., 2010). V edukačním prostředí je pojem vnímán prostřednictvím
procesu, spojeným se zaváděním rozhodnutí školské vzdělávací politiky (např. zavedení
nového kurikula), výzkumných poznatků a inovací do vzdělávací praxe (Průcha,
Walterová, & Mareš, 2009, s. 100). Pokud hovoříme o implementaci kurikulární
reformy „jedná se především o změny v rovině cílů a obsahů školního vzdělávání“
(Janík et al., 2010, s. 31).
Uvažujeme-li o implementaci kurikula jako o komplexním výzkumném procesu,
který vede ke stanovení stupně implementace nebo implementační fidelity, je implementace
procesem naplnění, uskutečnění, začlenění či realizace programu, kurikula
či intervence. V zahraniční literatuře se setkáváme s výzkumy implementační fidelity
či výzkumy směřující ke stanovení stupně implementace. Implementační fidelita (fi-
delity of implementation) je definována jako „míra toho, jak dalece jsou vzdělávací
programy nebo intervence zaváděny v souladu s původním záměrem nebo plánem“
(Stará, 2011, s. 291).
Implementace výchovy ke zdraví, jako nově se etablující vzdělávací oblasti, se díky
zavedení dvoustupňového kurikulárního systému dostala do rukou jednotlivých škol,
ředitelů a učitelů. Termín výchova ke zdraví budeme v kapitole užívat nikoliv ve
smyslu samostatného vzdělávacího oboru (tj. kurikulum výchovy ke zdraví), který
je platný pro 2. stupeň základních škol (dle RVP ZV), ale jako pojem nadřazený.
Na 1. stupni základních škol se výchova ke zdraví realizuje prostřednictvím prvouky
(1. období), přírodovědy (2. období), průřezových témat integrovaných do jednotlivých
předmětů nebo v rámci dalších programů podporujících zdraví. Pojem výchova
ke zdraví chápeme šířeji jako součást výchovy a vzdělávání (nebo i jako soubor všech
těchto edukačních činností školy a učitele). Výchovu ke zdraví užíváme v textu jako
překlad anglického ekvivalentu health education. Health promotion překládáme jako
podpora zdraví.
48