Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

Obrázek 2.1. Schéma trojího chápání vztahu inkluze a integrace ve vzdělávání.
Skutečnost, že se nejedná pouze o totožné či rozvíjející pojmenování téhož (bod 1 a 2),
můžeme dokladovat i dalšími úvahami. Inkluze je vnímána jako proces a nikoliv jako
stav, kterým často označujeme integraci. Oba termíny v sobě samozřejmě zahrnují
jak teoretickou, tak praktickou stránku. Integrace je ovšem více záležitostí praxe než
filozofickým konceptem. V integraci se jedná zejména o faktické začlenění jedince,
tedy o provedení všech nutných opatření k tomu, aby byl jedinec přijat do skupiny či
společnosti. Integraci lze tedy chápat jako nástroj, mechanismus či opatření. Naproti
tomu je inkluze pojímána jako systém či směr.
Dále můžeme uvažovat nad tím, koho a v jakém měřítku se mohou inkluze a integrace
týkat. V souvislosti s integrací vždy mluvíme o jednotlivci či skupině, inkluze
se naproti tomu vždy snaží pojímat společnost, školu či komunitu jako celek a následně
pouze individualizovat přístup k jednotlivci. Hlavní rozpor můžeme pozorovat
i u pohledu na děti se speciálními vzdělávacími potřebami. U integrace si dítě musí
„zasloužit“ zařazení do běžné základní školy. Dítě je nuceno všem dokazovat, že si
přeřazení zaslouží a zvládne nové prostředí i požadavky. Naproti tomu v inkluzi je
dítě automaticky přijímáno a nekladou se mu žádné podmínky přijetí, je to jeho přirozené
právo a škola se snaží nastavit podmínky pro specifika dítěte. Odlišné je i chápání
případného selhávání jedince. U integrace selhávání jedince vysvětlujeme na
jeho předpokladech a možnostech. U inkluze selhávání vyjadřuje selhávání systému
a nikoliv selhávání jednotlivce, hledají se tedy možnosti nápravy v systému a nikoliv
„přenastavením“ jednotlivce.
2.3 Shrnu dosavadního stavu poznání
Problematika inkluze a spravedlnosti ve vzdělávání se v české pedagogické a pedagogicko-psychologické
literatuře objevuje teprve poslední dvě desetiletí. Se spravedlností
ve vzdělávání se setkáváme např. ve studiích Walterové et al. (2010), Gregera
(2006) či Ježkové et al. (2011). Inkluzí spojenou se speciálními vzdělávacími potřebami
se zabývají zejména studie Bartoňové a Vítkové (2010), Vítkové a Opatřilové
26