Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

ce vylučuje a nepřistupuje k nim spravedlivě, neboť jim neposkytuje možnost naplnit
své základní lidské právo na vzdělání beze zbytku. Nejen z těchto důvodů zejména
nadnárodní instituce v čele s Evropskou komisí apelují na transformaci školského
systému České republiky „pro-inkluzivním směrem“, který se svou podstatou zdá být
spravedlivějším než ten současný.
Výzkumů, které by se zabývaly posuzováním stavu inkluze ve školách, není mnoho.
Inkluzivní, popř. ne-inkluzivní, zaměření škol se posuzuje obtížně a to především
z důvodu nejednotné definice základních pojmů. Z nástrojů, které se pokouší hodnotit
pro-inkluzivitu školy, uveďme tři: dva jsou zahraniční: Index for inclusion: developing
learning and participation in schools, Sandwell Inclusion Quality Mark (SIQm)
a jeden se používá v českém prostředí: Připravenost školy k inkluzivnímu vzdělávání.
Pro tvorbu vlastního nástroje jsme čerpali inspiraci nejen z těchto tří již existujících
nástrojů, ale také z ohniskových skupin provedených s pedagogickými pracovníky
různých škol a na závěr také ze zkušeností, které nám poskytl projekt Férová škola.
V této kapitole si představíme problematiku inkluzivního/integračního vzdělávání
a některé z možností jejich posouzení. V úvodní části jsme se snažili vysvětlit argumenty
ve prospěch zavedení inkluze do škol. Další část je věnována teoretickým
východiskům a pokusům o definici základních pojmů problematiky inkluze/integrace.
Třetí část shrnuje studie, které se již v problematice inkluze/integrace objevily, a jsou
zde nastíněny 3 nástroje, ze kterých jsme vycházeli pro tvorbu vlastního nástroje.
Čtvrtá kapitola je věnována popisu tvorby nástroje na zjišťování míry inkluzivního
zaměření základní školy.
2.2 Vymezení problemaky a základních pojmů
Inkluze ve vzdělávání patří v posledních letech ke skloňovaným tématům nejen u odborné
veřejnosti, ale také na politické scéně. Pro některé představitele politických
stran se tato tématika stala nástrojem pro zviditelnění, popř. pro tvorbu líbivých gest
a zejména proto se v celospolečenském měřítku k inkluzi přistupuje spíše emotivně,
než konstruktivně. Problematiku tento vývoj paralyzuje a nedaří se nastolovat odbornou
diskuzi pro její další rozvoj ve prospěch společnosti, ani ve prospěch školského
systému České republiky.
Chápání inkluze i s ní spojených pojmů je problematické. Výklad podstaty inkluzivního
vzdělávání i pojmenování cílových skupin, kterých by se mělo inkluzivní
vzdělávání týkat, je různé. V těchto bodech dochází k zjednodušujícím formulacím
a zkresleným představám o tom, že inkluze je určena hlavně minoritním skupinám.
Ty jsou tímto způsobem pozitivně diskriminovány, nebo lépe řečeno stát se zde snaží
uplatňovat tzv. afirmativní opatření. Smyslem afirmativních opatření, jinak řeče-
22