Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

3.3.1 Výzkum klimatu třídy v českém prostředí
K velkému rozvoji ve výzkumu klimatu třídy dochází v českém prostředí po roce
1989.
Z devadesátých let jsou známé například výzkumy Mareše a Laška (1991), kteří
zkoumali 24 tříd ZŠ. Při srovnání tradičních a alternativních škol byl v alternativních
školách nižší výskyt třenic.
Vzhledem k nedostatku většího počtu českých výzkumů na úrovni středoškolské třídy,
okrajově zmíníme též slovenský výzkum Miezgové (1994), která zkoumala sociální
klima tříd na gymnáziu. Přinesla např. informace o rozdílném prožívání aktuálního
klimatu mezi chlapci a děvčaty. Dále zkoumala rozdíly v klimatu tříd na běžných
a církevních gymnáziích.
Později klima v alternativních a běžných školách srovnává Linková (2000, 2001).
Byl použit dotazník Naše třída a výzkumu se zúčastnilo 62 tříd různého typu
(jak alternativní tak klasické) 4. a 5. ročníků ZŠ. Ve třídách byla zjištěna vysoká
spokojenost, průměrný výskyt třenic a vysoká soutěživost. Významné rozdíly mezi
oběma typy škol nebyly zaznamenány. Alternativní a klasické třídy zkoumá tatáž
autorka i později (2005). Zajímavým zjištěním byl rozdíl v klimatu závislém na věku
učitele a také to, že pokud ve třídě vyučoval pouze jeden učitel, byli žáci spokojenější.
Alternativní školy vykazovaly nižší soutěživost i obtížnost učení.
V roce 2001 proběhl rozsáhlý výzkum v rámci šetření MŠMT (Havlínová & Kolář,
2001). Bylo srovnáváno klima třídy na běžných (kontrolních) a ve Zdravých školách.
Šetření proběhlo na úrovni tříd prostřednictvím dotazníku CES a dotazníku o šikanování
(vytvořen Kolářem pro tyto účely) v šesti vybraných dimenzích. Bylo zkoumáno
33 běžných škol a 33 škol s programem Zdravá škola. Každá z těchto skupin byla
zastoupena 132 třídami. Cílem bylo zjistit kvalitu některých ukazatelů sociálního klimatu
ve třídě. Výzkum se zaměřoval na to, jak se žáci cítí ve výuce a co prožívají ti,
kteří se setkali se šikanou. V oblasti vztahů nebyly významné rozdíly, ty byly zaznamenány
v oblasti bezpečného prostředí ve prospěch zdravých škol. Přesto paradoxně
žáci Zdravých škol udávali větší výskyt šikany.
Kašpárková (2006) porovnává klima tříd středních škol pomocí dotazníku KLIT (Lašek
& Zemanová, 2002) Cílem bylo „podrobněji zmapovat fenomén, jakým je sociálně
psychologické klima středoškolské třídy“. Soubor zahrnoval 27 tříd z 6 středních
škol v olomouckém kraji. Autorka přinesla například poznatky o rozdílném vnímání
suportivního klimatu nebo v motivaci k negativnímu školnímu výkonu dívkami
a chlapci. Dívky např. spíše souhlasí, že do třídy patří, chlapci spíše nesouhlasí.
Jednou z mnoha oblastí, kterou se zabývala Pražská skupina školní etnografi e, byl
longitudinální výzkum sociálních vztahů ve třídě. Hlavní metodou bylo zúčastněné
pozorování doplněné o jiné metody, např. rozhovory s žáky a učiteli a také dotazníky
(Klusák & Škaloudová 1992, 2004). Klima třídy bylo zkoumáno pomocí dotazníků
38