Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

ce těchto technik má zajistit v rámci autorčina výzkumu poznání jak explicitních, tak
i implicitních postojů učitelů k environmentální problematice na středních odborných
školách. Iva Jevčaková (kapitola 13) představuje transformační model dimenzí didaktických
znalostí obsahu, který autorka vytvořila pro potřeby plánovaného výzkumu
zaměřeného na vysokoškolského učitele matematiky jako experta. Pojednává též
o navrženém výzkumném nástroji – scénáři polostrukturovaného interview. Magdalena
Novotná (kapitola 14) poukazuje na možnosti zkoumání postavení nadaného žáka
ve školní třídě. Vychází z několika dříve realizovaných výzkumů a také z vlastního
pilotního výzkumu.
Marie Doskočilová (kapitola 15) představuje finální verze kategoriálních systémů vypracovaných
pro potřeby analýzy videozáznamů vyučovacích hodin anglického jazyka
z hlediska genderové (ne)rovnosti v přístupu k chlapcům či dívkám. Předkládá též
vybrané výsledky kvantitativní sondy do výuky anglického jazyka. Veronika Lokajíčková
(kapitola 16) nastiňuje promýšlenou pracovní strukturu vytváření kategoriálního
systému pro kvantitativní analýzu zastoupení učebních úloh ve výuce vyučovacího
předmětu zeměpis. Lenka Pavlíčková (kapitola 17) popisuje pilotní výzkumy (metodiku
a výsledky), sloužící k mapování podmínek, v nichž má být uskutečněn hlavní
výzkum zaměřený na řešení učebních úloh ve výuce fyziky a matematiky žáky s vývojovou
dyskalkulií. Antonín Václavík (kapitola 18) představuje konceptuální rámec
případové studie pro zkoumání žákovského portfolia. Nastiňuje teoretická východiska
pro kritéria výběru případu a zdůvodňuje použití designu případové studie.
Jitka Jakešová (kapitola 19) se věnuje možnosti určení úrovně motivačních aspektů
autoregulace učení studentů za pomoci zahraničního nástroje MSLQ dotazníku
a popisuje adaptaci tohoto nástroje pro české prostředí. Jana Přikrylová (kapitola 20)
představuje některé výsledky svého výzkumu, které se vztahují k používání strategií
učení se cizímu jazyku žáky středních škol a podpoře strategií učení se cizímu jazyku
učitelem. Popisuje srovnání odpovědí obou skupin respondentů co do míry používání
strategií (žáky) a jejich podporování (učiteli).
1.6 Závěrem s poděkováním
Podobně jako v loňském a předloňském roce hledali editoři i v roce letošním nosný
teoretický rámec, který by umožnil zařazené kapitoly zastřešit a situovat do vzájemných
vztahů na straně jedné a poskytnout jim širší kontext na straně druhé. Tentokrát našli
editoři oporu u německého autora H. Fenda (2008) v jeho pětiúrovňovém modelu
vzdělávacího systému a v související rekontextualizační teorií.
Za odbornou podporu a konstruktivní připomínky editoři a autoři děkují akademickým
pracovníkům PdF MU, kteří v projektu vystupovali v roli odborných konzultantů –
16