Plný text publikace - Pedagogická fakulta MU - Masarykova univerzita

zjištění, jestli a za jakých podmínek jednotlivci program implementovali. Předmětem
výzkumu byl tedy jedinec a jeho individuální rozhodnutí program implementovat.
Poslední uváděnou možností jak k výzkumům implementace programu přistupovat,
je důležitost orientace na uživatele programu, interních hodnocení a řešení problémů
a potřeba externí spolupráce k identifikaci a řešení stávajících problémů implementace
programu (Bash, 1984, s. 58).
V 90. letech se výzkum implementační fidelity stává nedílnou součástí pedagogického
výzkumného pole. Důležitým počinem byla analýza pojmu implementační fidelita
autorů Dane a Schneider (1998), kde následně došlo ke stanovení pěti aspektů fidelity
(popis jednotlivých aspektů fidelity v tabulce 4.2). Aspekty podávají ucelenější vhled
do problematiky výzkumů implementační fidelity. Těmito aspekty autoři specifikují
kritéria k měření implementační fidelity. Rozpracování stanovených aspektů fidelity
a ve svých pracích dále modifikují např. Dusenbury et al. (2003) a jiní. Aspekty
fidelity budou popsány níže v komparaci s teoretickým rámcem implementační fidelity
(Century, Rudnick & Freeman, 2010). K výzkumům implementační fidelity
významně přispěl i Fullan vytvořením Modelu tří I (Tripple I model). První fází tohoto
modelu je fáze iniciační, která zahrnuje rozhodnutí změnu přijmout a dále se změnou
pracovat. Druhou fází je fáze implementační, kde dochází k pokusu o předání myšlenky
reformního snažení do praxe. Zahrnuje téže první zkušenosti s implementovaným
programem. Doba trvání této fáze se odhaduje na dva až tři roky práce s nově
implementovaným programem. Při fázi institucionalizační dochází ke zjištění, zda
změna byla implementována a stala se součástí systému nebo došlo-li k neúspěšné implementaci
s výsledkem nezařazení změny do systému (Fullan, 2007, s. 65). Aspekty
fidelity a Model tří I jsou postupy, které dodnes výzkumníci používající jako teoretické
opory při svém bádání (např. Ha et al., 2010; Century, Rudnick & Freeman, 2010).
4.4 Uži krických komponentů k výzkumu
implementace programu
Vytvořením komplexního teoretického rámce, který umožňuje měření implementační
fidelity v aplikaci na matematické a přírodní vědy se zabývali Century, Rudnick
a Freeman (2010). Základním předpokladem pro uplatnění vytvořeného instrumentálního
rámce je stanovení kategoriálního systému pomocí tzv. kritických komponentů
(critical components) 6 . Stanovení systému a následná kategorizace je základním
předpokladem pro výzkum implementační fidelity v jakékoliv vzdělávací oblasti.
Definování těchto komponentů vychází z posouzení veškerých písemných materiálů,
6
Stanovením kritických komponentů autoři navazují na předešlé teoretické rámce v oblasti implementace
programu viz Century, Rudnick a Freeman (2010, s. 201–203).
50