Chudoba, nezaměstnanost a další témata Pražské školy alternativ

Alternativní pohled vnímá chudobu jako stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojit své materiální
a nemateriální potřeby svým úsilím. Tento přístup se snaží vytvářet lidský blahobyt pomocí
trvale udržitelné společnosti v sociální, kulturní, politické a ekonomické oblasti. Staví na soběstačnosti,
přiznání vlastní hodnoty přírodě, prosazuje posílení okrajových a opomíjených
skupin (ženy, domorodci, etnické skupiny), spoléhá na místní znalosti a technologie, malé
investice v rámci menších projektů.
OSN specifikuje příjmovou chudobu extrémní (resp. absolutní) jako nedostatek příjmů nezbytných
pro zajištění základních výživových potřeb, obvykle charakterizováno na základě
minimálních kalorických požadavků, a celkovou chudobu (resp. relativní) jako nedostatek
příjmů nutných k zajištění základních nevýživových potřeb, jako je oblečení, energie a přístřeší,
tak i zajištění výživových potřeb. Základním cílem měření chudoby je určení hranice
chudoby, tj. hranice, pod níž je pro společnost chudoba jejích členů nepřijatelná a nutí ji,
aby na osud osob, které se ocitnou pod úrovní této hranice, reagovala pomocí své sociální
politiky. Po určení této hranice lze přistoupit k plnění dalšího cíle měření chudoby a to je
určení rozsahu osob žijících v chudobě, které je v praxi úzce spjato s určením rozsahu osob
oprávněných k nároku na sociální pomoc od společnosti.
Za hranici chudoby se považuje životní minimum, které se dělí na hladinu existenční a sociální.
Obecně se pod pojmem životního minima rozumí takový soubor statků a služeb, který
umožňuje domácnosti nebo jednotlivci uspokojovat jejich potřeby v míře uznané společností
v dané době za minimálně nezbytné. Lze jej chápat jako zabezpečení základní potřeby jedince.
V naturálním vyjádření to jsou základní biologické potřeby člověka: potraviny, bydlení,
ošacení, ochrana zdraví, kulturní úrovně a udržování určitého intelektu. Životní minimum je
nejčastěji definováno jako práh chudoby.
Existenční minimum je možno chápat jako souhrn statků a služeb, bez jejichž uspokojování by
došlo k ohrožení života a zdraví člověka, neumožňuje uspokojovat potřeby sociálního charakteru.
Stačí pouze na úhradu minimálních nákladů na základní, hlavní životní potřeby člověka.
Má chránit člověka před fyziologickým strádáním.
PŘÍČINY CHUDOBY
Existují příčiny politické, ekonomické a sociální, demografické a environmentální.
Politické příčiny:
a) Ozbrojené konflikty
Válečné konflikty odčerpávají finanční, lidské i přírodní zdroje, které by jinak byly využitelné
pro rozvoj země. Kromě toho často přispívají k zadlužení daných států.
b) Nedůsledné embargo na dovoz zbraní
Nedůslednost dodržování zákazů obchodování se zbraněmi se zeměmi, které jsou ve válečném
konfliktu, umožňuje udržet tyto konflikty při životě. Nedostatek zbraní a střeliva by
války poměrně rychle ukončil a donutil zainteresované strany jednat.
c) Vysoce korupční prostředí
Korupce nutně odčerpává finanční zdroje, které by jinak mohly být využitelné pro rozvoj
země, podporuje nízkou politickou kulturu a demotivuje jedince k osobnímu rozvoji.
Korupce v rozvojových zemích má svou dlouhou a hlubokou „tradici“.
CHUDOBA VE SVĚTĚ
13