Chudoba, nezaměstnanost a další témata Pražské školy alternativ

Graf 1
Vývoj míry nezaměstnanosti, původní a sezónně očištěné hodnoty (SA)
Číselně lze základní statistické charakteristiky (dle VŠPS) za 1. čtvrtletí 2012 vyjádřit takto:
4 868,5 tis. osob mělo zaměstnání, odpovídající míra zaměstnanosti pro věkovou skupinu 15-
64 let činila 65,6 %. Osob splňujících striktní definici nezaměstnaného bylo 372,7 tis. osob,
což odpovídá míře nezaměstnanosti 7,2 %. Dále bylo v ČR 178,7 tis. osob, které tuto definici
nesplnily, ale vyslovily se tak, že by chtěly pracovat. 67 tisíc z nich bylo ochotno nastoupit do
práce do dvou týdnů. Je tedy zřejmé, že Česká republika disponuje značnými pracovními rezervami,
které by bylo možné aktivovat pro trh práce při použití vhodných nástrojů. Klíčovou
bolestí se podle analýz ČSÚ jeví oblast slaďování rodinného a pracovního života: nedostatek
nabídky flexibilních (částečných) úvazků, vstřícnost zaměstnavatelů a nedostatek jeslí a mateřských
školek. Značně nedokonalá je také flexibilita zaměstnavatelů, pokud jde o tvorbu
pracovních míst pro starší lidi (již od 50 let), přičemž při prognózovaném stárnutí populace
se tento nedostatek bude rychle zhoršovat.
Není snad nutné připomínat, že hlavním trendem posledních dvaceti let v oblasti zaměstnanosti
je rozpínání podnikatelské sféry, tj. oblasti tržního prostředí, a zrcadlově stálé zmenšování
veřejného sektoru, kde jsou počty pracovních míst a výše mzdy určovány direktivně
státem. To také znamená, že i scvrkávající se nepodnikatelská sféra musí přijímat zákonitosti
trhu práce, neboť pracovní síla není omezena v pohybu mezi oběma sférami a volně se přelévá
tam, kde získává lepší podmínky.
Mezi dlouhodobé trendy na českém trhu práce patří také přesun pracovní síly ze zemědělství
(částečně i těžkého průmyslu) do sektoru služeb. Též nelze zapomínat na rozvoj nových forem
zaměstnávání, jakými jsou pracovníci na dohody o pracovní činnosti či provedení práce, tzv.
švarc-systém, kdy faktičtí zaměstnanci jsou zaměstnáváni formou OSVČ (čehož příčinou je
nevyrovnané daňové zatížení obou skupin), a agenturní pracovníci. V tomto směru se často
hovoří o prekarizaci, kdy zaměstnanci ztrácejí dlouhodobě vydobytá sociální práva, zejména
možnost kolektivního vyjednávání.
32
Pražská škola alternativ – Chudoba, nezaměstnanost a další témata