Chudoba, nezamÄstnanost a dalÅ¡Ã témata Pražské Å¡koly alternativ
Chudoba, nezamÄstnanost a dalÅ¡Ã témata Pražské Å¡koly alternativ
Chudoba, nezamÄstnanost a dalÅ¡Ã témata Pražské Å¡koly alternativ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Graf 1<br />
Vývoj míry nezaměstnanosti, původní a sezónně očištěné hodnoty (SA)<br />
Číselně lze základní statistické charakteristiky (dle VŠPS) za 1. čtvrtletí 2012 vyjádřit takto:<br />
4 868,5 tis. osob mělo zaměstnání, odpovídající míra zaměstnanosti pro věkovou skupinu 15-<br />
64 let činila 65,6 %. Osob splňujících striktní definici nezaměstnaného bylo 372,7 tis. osob,<br />
což odpovídá míře nezaměstnanosti 7,2 %. Dále bylo v ČR 178,7 tis. osob, které tuto definici<br />
nesplnily, ale vyslovily se tak, že by chtěly pracovat. 67 tisíc z nich bylo ochotno nastoupit do<br />
práce do dvou týdnů. Je tedy zřejmé, že Česká republika disponuje značnými pracovními rezervami,<br />
které by bylo možné aktivovat pro trh práce při použití vhodných nástrojů. Klíčovou<br />
bolestí se podle analýz ČSÚ jeví oblast slaďování rodinného a pracovního života: nedostatek<br />
nabídky flexibilních (částečných) úvazků, vstřícnost zaměstnavatelů a nedostatek jeslí a mateřských<br />
školek. Značně nedokonalá je také flexibilita zaměstnavatelů, pokud jde o tvorbu<br />
pracovních míst pro starší lidi (již od 50 let), přičemž při prognózovaném stárnutí populace<br />
se tento nedostatek bude rychle zhoršovat.<br />
Není snad nutné připomínat, že hlavním trendem posledních dvaceti let v oblasti zaměstnanosti<br />
je rozpínání podnikatelské sféry, tj. oblasti tržního prostředí, a zrcadlově stálé zmenšování<br />
veřejného sektoru, kde jsou počty pracovních míst a výše mzdy určovány direktivně<br />
státem. To také znamená, že i scvrkávající se nepodnikatelská sféra musí přijímat zákonitosti<br />
trhu práce, neboť pracovní síla není omezena v pohybu mezi oběma sférami a volně se přelévá<br />
tam, kde získává lepší podmínky.<br />
Mezi dlouhodobé trendy na českém trhu práce patří také přesun pracovní síly ze zemědělství<br />
(částečně i těžkého průmyslu) do sektoru služeb. Též nelze zapomínat na rozvoj nových forem<br />
zaměstnávání, jakými jsou pracovníci na dohody o pracovní činnosti či provedení práce, tzv.<br />
švarc-systém, kdy faktičtí zaměstnanci jsou zaměstnáváni formou OSVČ (čehož příčinou je<br />
nevyrovnané daňové zatížení obou skupin), a agenturní pracovníci. V tomto směru se často<br />
hovoří o prekarizaci, kdy zaměstnanci ztrácejí dlouhodobě vydobytá sociální práva, zejména<br />
možnost kolektivního vyjednávání.<br />
32<br />
Pražská škola <strong>alternativ</strong> – <strong>Chudoba</strong>, nezaměstnanost a další témata