Chudoba, nezamÄstnanost a dalÅ¡Ã témata Pražské Å¡koly alternativ
Chudoba, nezamÄstnanost a dalÅ¡Ã témata Pražské Å¡koly alternativ
Chudoba, nezamÄstnanost a dalÅ¡Ã témata Pražské Å¡koly alternativ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
CHUDOBA<br />
<strong>Chudoba</strong> v České republice<br />
Jan Kelbich<br />
<strong>Chudoba</strong> – problém každého z nás<br />
Začněme tím, kolika osob v ČR se vlastně problém chudoby týká. Podle statistik je cca 8 % občanů<br />
ČR občanů ohroženo sociálním vyloučením, naproti tomu ve skandinávských zemích,<br />
které jsou přitom známé velmi dobrým sociálním zabezpečením občanů a vysokou kvalitou<br />
sociálního státu, je to 15 %. Tato skutečnost vypadá na první pohled rozporně. Je však způsobena<br />
volbou kriteria pro posouzení sociálního vyloučení. Tím je příjem menší než 60 %<br />
mediánu. Medián není ovlivněn extrémními hodnotami, proto poskytuje jen velmi hrubou informaci,<br />
nevypovídá nic o konkrétních případech. Přitom existuje mnoho tragických lidských<br />
příběhů ve společnosti, i jen v samotné ČR, i když jejich počet může být v celkovém měřítku<br />
statisticky nevýznamný. Jejich počátky nebývají nijak zvlášť odlišné od životních příběhů<br />
kohokoliv z nás. Tedy i každému z nás se může přihodit životní událost, která nás přivede<br />
na „dno“. Tato skutečnost je sama o sobě dosti znepokojující, avšak vzhledem k velké apatii<br />
obyvatelstva je soustavně přehlížena a bagatelizována téměř celou společností.<br />
Ačkoli je počet osob bez přístřeší např. v Praze oficiálně uváděn v hodnotách cca 3 000 až<br />
6 000 osob, je jich ve skutečnosti podstatně více. Podle odhadů, které zahrnují i ostatní osoby<br />
bez přístřeší, nikoliv jen osoby, u nichž je tento stav zjevný, je v celé ČR mezi 100 000 –<br />
200 000 osobami bez přístřeší.<br />
Co se týče příjmů obyvatelstva, nejčastěji bývá uváděn průměrný příjem, který je ovšem zvyšován<br />
extrémně vysokými hodnotami příjmů malého počtu osob. Z toho vyplývá, že naopak<br />
většina obyvatelstva pak nutně má příjmy nižší, než je průměr. Stále více se stáváme závislými<br />
na financích, jelikož dochází trvale ke zdražování produktů, zatímco příjmy téměř nerostou,<br />
někdy i klesají. Stále více služeb je zpoplatňováno, včetně těch, které jsme pokládali za<br />
samozřejmost a za právo, na které máme nárok. Viz např. poplatky ve zdravotnictví a vůbec<br />
nákladný, neefektivní i jinak nevhodný provoz zdravotních pojišťoven.<br />
Sociální systém do určité míry přetrvává, či spíše přežívá z dob socialismu. V důsledku toho nejen<br />
že nesleduje vývoj a nereaguje na skutečné měnící se potřeby občanů, ale je, s odůvodněním<br />
úsporných opatření, soustavně likvidován vládami ČR posledních let. Zde si můžeme připomenout<br />
např. zrušení doplatku na bydlení. Ten, ačkoliv nebyl dobře zpracován v zákoně, přesto mohl<br />
alespoň některým osobám pomoci. Tito lidé nyní přicházejí i o tuto pomoc. Podobně můžeme<br />
zmínit např. opatření v souvislosti se zavedením zdravotnických poplatků, které mělo „zabránit<br />
negativním dopadům“ těchto poplatků na nízkopříjmové občany, je však spíše jen „na oko“.<br />
<strong>Chudoba</strong> v České republice<br />
5
Change language