Chudoba, nezaměstnanost a další témata Pražské školy alternativ

zažívají sestupnou ekonomickou a sociální mobilitu. 17 Dalším novým vzorcem je fenomén
transnacionálního mateřství. 18 Imigrantky, které pracují jako domácí pomocnice/pečovatelky,
dnes často mají vlastní děti, které kvůli migračním omezením zůstávají v zemi původu.
Řada autorek upozorňuje, že rostoucí počet imigrantek, které pracují v soukromých
pečovatelských institucích a jako domácí pomocnice a pečovatelky, souvisí významně
s restriktivními imigračními politikami a nejistým právním statusem imigrantek. Jejich nejistá
situace poskytuje zaměstnavatelům účinnější mechanismy kontroly a umožňuje jim platit
nižší plat, na druhou stranu imigrantky činí bezmocnějšími a loajálnějšími.
Pro celistvé pochopení procesu deformované emancipace je tedy zásadní analyzovat transnacionální
a globální souvislosti společenské formy péče, které odhalují, že současný model
péče v pozdně moderní kapitalistické společnosti závisí na obslužné třídě, jak tuto skupinu
pojmenovává socioložka Saskia Sassen 19 – na imigrantkách a marginalizovaných ženách,
které uspokojují rostoucí poptávku po nájemní pečovatelské a domácí práci, a zatímco pečují
o děti profesionálů a další členy těchto společností, kteří potřebují péči, ony samy, jejich
vlastní děti a blízcí zůstávají bezprizorní. Zatímco Arlie Hochschild o těchto globálních
změnách společenské formy péče mluví jako o globálních řetězcích péče, které poukazují na
globální propojení vztahů mezi ženami, pojmenovávám tyto proměny společenské formy
péče, která se stává závislou na transnacionální migraci, jako transnacionální praktiky péče,
abych vyjádřila svoje přesvědčení, že tyto změny jsou důsledkem hlubší kvalitativní proměny
globálního kapitalismu dotýkající se celkové formy sociability.
Za prvé, otázku transnacionálních praktik péče chápu jako dílčí proces deformované emancipace,
která odráží proměnu normativních základů pozdně moderní kapitalistické společnosti.
Deformovaný proces emancipace neodkazuje pouze na proměnu genderové struktury
participace na trhu práce, která se normativně odpojila od struktury genderové dělby práce
v soukromé sféře rodiny, odkazuje především na obecnější proces ztržnění společnosti a dominanci
instrumentální racionality, která ovládla i logiku emancipace. Současně je tento
proces charakteristický ambivalentními tendencemi, které jsou příčinou toho, že některé
skupiny žen, zejména ženy z vyšších tříd, získávají větší prostor pro autonomní rozhodnutí
o realizaci svého soukromého života a možnost odpoutání se od rigidně definovaných genderových
rolí. Marginalizované skupiny žen tento vývoj však uzavírá do pout neplacené či málo
placené reprodukční práce a bludného kruhu vykořisťování v úsilí o existenční zajištění. 20
Z dlouhodobého hlediska tato situace nevede k institucionální proměně genderových vzorců.
V situaci, kdy je emancipace některých skupin žen fakticky podmíněna zafixováním genderových
a sociálních nespravedlností pro skupiny jiné, se jednotlivé pozitivní momenty stávají
z dlouhodobého hlediska nestálými a historicky nahodilými – závislými na globálních ekonomických
a kulturních nerovnostech. Procesy komodifikace péče a transnacionální praktiky
péče ve stávající mocensko-ekonomické struktuře vlastnických vztahů reprodukují tradiční
17 Cf. Parreñas, R. S. Servants of Globalization. Women, Migration, and Domestic Work. C.d.
18 Cf. Sarti, R. The Globalization of Domestic Service – A Historical Perspective. C.d.; Hondagneu-Sotelo, P., Avila, E. „I’m
Here, But I’m There“: The Meanings of Latina Transnational Motherhood.” Pp. 254–265 in Zimmerman, Mary K., Litt, Jacquelyn
S., Bose, Christine E. (eds.). Global Dimensions of Gender and Care. C.d.
19 Sassen, S. Global Cities and Survival Circuits. Pp. 254 – 274 in Ehrenreich, B. – Hochschild, A. R. (eds.). Global Woman.
Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy. C.d.
20 K teorii paradoxů pozdně kapitalistických společností viz Honneth, A. (ed.). Zbavovat se svéprávnosti. Paradoxy současného
kapitalismu. C.d.
Transnacionální praktiky péče a deformovaná emancipace žen
51