Chudoba, nezaměstnanost a další témata Pražské školy alternativ

Z grafů je jasně patrné, že ve všech centrech „západního“ světa dochází k vyvrcholení poměru
mezd na HDP v 70. letech a od té doby následuje více či méně strmý pokles.
Zdůrazněme, že se jedná o projev typický pro Západ, pro země, které dokončily svou poválečnou
obnovu.
Je jasné, že vývoj mezd má hluboký dopad na kupní sílu obyvatelstva a potažmo také na spotřebu.
V řadě zemí nicméně docházelo k nárůstu či alespoň udržení spotřeby přes zadlužování
(typické u USA). Je ovšem logické, že takovýto vývoj není možné udržovat donekonečna.
Podrobnější zhodnocení vývoje mezd nabízí další graf od ILO.
Vidíme na něm jednak dlouhodobý pokles mzdové elasticity, tj. odpoutávání se vývoje mezd
od vývoje HDP v negativním smyslu slova. Růst HDP se do mezd promítá stále méně. Zajímavá
je rovněž odlišnost v případě pozitivního vývoje, kdy mzdy reagují na růst pomaleji (elasticita
0,65). Růst se tedy do mezd přenáší jen omezeně. Přesně naopak je tomu ovšem v případě
hospodářského poklesu. Pak mzdy klesají mnohem rychleji než HDP (elasticita překračuje
hodnotu 1). Tyto údaje vysvětlují empirické zkušenosti z řady zemí postižených závažnými
krizemi (např. Indonézie), kde se mzdy ani po několika letech růstu nevrátily na předchozí
předkrizovou úroveň.
Budoucnost práce a její smysl
23