Chudoba, nezaměstnanost a další témata Pražské školy alternativ

směrem ke společenskému ocenění péče. V posledních dvou dekádách po pádu východního
bloku došlo současně k dalšímu posílení liberálního ideálu atomizovaného individualismu,
který postupně ovládl diskurs emancipace. 6 Pod vlivem tohoto dominantního ideálu je rovněž
formulováno pojetí kombinace soukromého a pracovního života, v jehož základech stojí tržní
logika investic do lidského kapitálu jako nástroje zajištění konkurenceschopnosti. Pojetí
emancipace žen je zde zjednodušeno na zaměstnanost žen-matek prostřednictvím podpory
flexibilních forem zaměstnání. 7 Logika efektivity a zodpovědnosti atomizovaných individuí
vedla k odklonu od podpory státních institucí péče o děti i starší a postižené, která byla nahrazena
podporou tržního modelu péče, kde rodiny nakupují služby péče na trhu, a který
začal být prosazován jako model podporující emancipaci žen v protikladu k návratu k tradičnímu
modelu péče, ve kterém péči zajišťují rodiny, respektive ženy.
Růst zaměstnanosti žen šel ruku v ruce s dalšími společenskými změnami. Pracovní trh je
v dnešní neoliberální ekonomice polarizován: na jedné straně existuje poptávka po vysoce
kvalifikované pracovní síle a na straně druhé roste poptávka po nekvalifikované a levné práci.
Fenomény deformalizace a nárůstu nejistoty, negativní flexibilizace a zintenzivnění práce se
stávají charakteristickými rysy současnosti. 8 Ženy tak vstoupily a vstupují na trh práce, který
je zásadně odlišný od předcházející kapitalistické formy trhu práce fordistického modelu
převládajícího v západních zemích po 2. světové válce, jenž byl charakteristický relativním
sociálním smírem v podobě sociálního státu. 9 Prosazení dílčích feministických požadavků
tak vedlo v proměněných podmínkách, ve kterých se prosazuje trh jako forma autoritářství,
k nezamýšleným důsledkům, jež vytvářejí nové bariéry pro emancipaci žen. 10 S nástupem tržního
modelu péče v pozdně moderní kapitalistické společnosti byla řada činností, které byly
v minulosti vykonávány v domácnosti, začleněna mezi další institucionalizované činnosti
v tržním ekonomickém systému, což na jednu stranu snížilo zátěž některých žen prací a péčí
v domácnosti, na druhou stranu ale také institucionálně podpořilo proces komodifikace
mezilidských vztahů a ztržnění společnosti. Feministická sociální teorie významným dílem
6 Např. Nancy Fraser, Alison Jaggar nebo Hester Eisenstein upozorňují, že odhlédnutí od materiální kritiky ideologie kapitalismu
a konzumerismu a příklon k individualismu uvnitř feminismu hlavního proudu, vedlo k nezamýšleným důsledkům
a negativní kooptaci feministické kritiky do systému. Viz Fraser, N. Feminismus, kapitalismus a lest dějin. Gender, Rovné
příležitosti, výzkum, 10, 2009, č. 2, s. 1–9; Jaggar, A. M. „Zachraňte Aminu“: Globální spravedlnosti pro ženy a interkulturní
dialog. Gender, rovné příležitosti, výzkum 11, 2010, č. 1, s. 3–16; Eisenstein, H. Feminism Seduced: How Global Elites Use
Women’s Labor and Ideas to Exploit the World. Boulder & London, Paradigm Publishers 2010.
7 Cf. Jenson, J. Writing Women Out, Folding Gender In: The European Union ‚Modernises‘ Social Policy. Social Politics: International
Studies in Gender, State and Society, 15, 2008, č. 2, p. 131–153; Williams, F. Towards a Transnational Analysis of the
Political Economy of Care. Pp. 21–38 in Mahon, R. – Robinson, F. (eds.). Feminist Ethics and Social Policy Towards a New Global
Political Economy of Care. Vancouver, UBC Press 2011.
8 Cf. Standing, G. Global Feminization Through Flexible Labour: A Theme Revisited. World Development, 27, 1999, č. 3, s.
583–602; Boltanski, L – Chiapello, E. The New Spirit of Capitalism. London & New York, Verso 2007; Beck, U. The Brave New
World of Work. New York, Polity Press 2000; Sassen, S. Cities in a World Economy. Thousand Oaks, Pine Forge Press 2000.
9 Cf. Eisenstein, H. Feminism Seduced: How Global Elites Use Women’s Labor and Ideas to Exploit the World. C.d.; Le Feuvre, N.
a kol. Remaking Economic Citizenship in Multicultural Europe. In: Halsaa, B. – Roseneil, S. – Sümer, S. (eds.). Remaking
Citizenship in Multicultural Europe. Women’s Movements, Gender and Diversity. Houndmills & New York: Palgrave Macmillan
2012, v tisku.
10 Tradiční autoritářství bylo v pozdně moderní společnosti nahrazeno mocensko-ekonomickou strukturou společnosti, ve
které funguje trh jako organizační princip společenských vztahů. Trh zde postupně pohlcuje společenský život v jeho materiální
i symbolické rovině. V tomto smyslu lze hovořit o autoritářství trhu, jehož prostřednictvím politicko-ekonomické
elity prosazují specifické tržní hodnoty jako univerzální hodnoty života společnosti. Více viz Uhde, Z. „Autoritářství trhu:
kritická diagnóza deformované emancipace žen.“ Filosofický časopis, 60, 2012, No. 1, s. 55–76.
48
Pražská škola alternativ – Chudoba, nezaměstnanost a další témata