Chudoba, nezaměstnanost a další témata Pražské školy alternativ

Uvnitř tohoto podle Smithe neproduktivního pracovního sektoru dochází ovšem k dalšímu
vydělování. Ta část neproduktivních činností, která se ale realizuje prodejem pracovní síly
na trhu práce a splňuje tím základní předpoklad pro definici práce v industriální společnosti,
je nadále chápána jako práce. Ta část neproduktivních činností, která se ale přes trh práce
nerealizuje, a to je celá oblast reprodukce ve své dvojí podobě reprodukce lidského rodu a reprodukce
lidské pracovní síly, tedy celá oblast domácího hospodářství, za práci považována
není. Toto vydělení je důsledkem procesu, v němž předindustriální velká rodina, tzv. oikos,
s postupující industrializací postupně ztrácela svou funkci producenta materiálních statků
a přestávala být hospodářskou jednotkou, v níž produkce a reprodukce tvořily jednotu a obě
stránky existence člověka se vzájemně doplňovaly. Zajímavé je, že této oblasti hospodářství,
v 18. století jak v řemesle tak především v oblasti zemědělství jistě velmi důležité části ekonomiky,
Smith ve své knize nevěnuje žádnou pozornost. A zde tedy de facto už začíná ono
ignorování domácího hospodářství a rodinné práce ekonomickou teorií, které trvá dodnes.
Ztrátou hospodářské funkce rodiny ztratila i oblast reprodukce svůj hospodářský význam a zůstala
jakýmsi torzem neplacené práce jako domény tvorby hodnoty užitné uprostřed industriální
společnosti, jejímž středem se stal pracovní trh, na němž lidé prodávají svou pracovní
sílu a přispívají nadhodnotou, kterou v pracovním procesu vytvářejí, ke tvorbě kapitálu, tedy
jako doména hodnoty směnné. Tento vývoj Smith ovšem už reflektovat nemohl, svým rozlišováním
produktivní a neproduktivní práce – který převzali i Marx s Engelsem a z návratu ženy
do oblasti produkce udělali základní předpoklad její emancipace – ovšem položil základ ke
znehodnocení celé oblasti reprodukce jako neproduktivního sektoru, který nevytváří žádné
materiální hodnoty a k tomu ještě stojí mimo trh, což znemožňuje odčerpávání nadhodnoty
a tím tvorbu kapitálu. Již Smith také svou větou, že hospodářský výsledek roku je výlučným
výsledkem produktivní práce, formuloval poučku, podle níž se dodnes vypočítává brutosociální
produkt. (A tvrzení, že bohatství společnosti vytvářejí výlučně podnikatelé, nacházíme
ještě i dnes v programovém prohlášení vlády Petra Nečase.) Kdyby ovšem do brutosociálního
produktu nebyla zahrnuta jen placená práce realizovaná přes trh, ale všechna společensky relevantní
práce, tedy celý komplex neplacené práce v rodině, byl by tento sektor tím největším
hospodářským sektorem vůbec. Počet hodin odpracovaných v této oblasti je totiž podle řady
výpočtů roven nebo dokonce až o 28 procent přesahuje počet hodin odpracovaných v tak zvaném
produktivním pracovním sektoru. Podle jiných výpočtů připadají na jednu hodinu práce
placené dvě hodiny práce neplacené. De facto stojí tedy náš celý hospodářský systém na práci
neplacené a to práci, která je převážně vykonávána ženami.
Skutečnost, že celá oblast reprodukce – tedy práce odehrávající se převážně v rodině – stojí
tak říkajíc ekonomicky v zemi nikoho, umožňuje geniální ekonomický trik snížení výrobních
nákladů, především nákladů na materiální i psychickou reprodukci pracovní síly jejich přesunem
do oblasti neplacené práce v rodině, jako místa regenerace tzv. lidského kapitálu,
jak se dnes označuje člověk. Neúnosnost dosavadního hrubého podcenění práce v oblasti
reprodukce a nutnost jejího zhodnocení jako činnosti společensky nutné, bez níž by se sektor
placené práce během několika týdnů zhroutil, se diskutuje již léta, dosud bez valných
praktických výsledků. Mimo jiné i proto, že rodinná práce je do té míry komplexní, že její „vyčíslitelnost“
je v rámci matematických modelů dnešní ekonomické teorie a myšlením dominovaným
peněžním odměňováním nemožná, řešitelná, podle mého soudu, pouze základním
příjmem pro všechny. Nutná redefinice pojmu práce ovšem předpokládá změnu hodnotových
měřítek industriální společnosti kapitalistického typu a její podstatnou humanizaci, která
Adam Smith a emancipace ženy
55