MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

živili z ciziny celou širokou rodinu. V devadesátých letech, když byla situace uvolněnější, tak jeli navštívit svoji
zemi. Přijeli třeba do Saigonu a zjistili, že jejich příbuzní vůbec nepracují, ale pouze žijí z jejich darů. Vůbec se
nesnažili sehnat práci a jenom se flákali. Ti emigranti byli zděšení, nemohli uvěřit tomu, že oni tvrdě pracují
v zahraničí a šetří každou korunu, aby své rodině pomohli, a oni zatím doma posedávají a nic nedělají. Místo aby
ze zaslaných peněz začali třeba podnikat, tak si nakoupili drahé motorky, elektroniku a nepracují. Ti Vietnamci
doma vůbec nechápou, že v cizině se musí tvrdě pracovat. Mně by nikdo neuvěřil, kolik hodin denně pracuji a jak
intenzivně. Všichni si myslí, že se tu mám jako pán, ale nevědí, kolik mě to všechno stojí úsilí.“ (Zdroj z terénu)
Informant XY o své návštěvě Vietnamu: „Když už se do Vietnamu dostanu, tak si tam chci pobyt užít. Když
mě pak vidí ostatní Vietnamci, hned také chtějí do Čech. I když jim říkám, že život v ČR není jednoduchý, že
trvá dlouho, než se obchod rozjede, a i potom práce a starostí neubývá, oni jen vidí jiného Vietnamce, kolik má
peněz, jak je oblečený, že má světlejší kůži, a nic jiného. Nikdo jim představu o lehčím životě v ČR nevyvrátí.“
(Martínková 2007 (a), v tisku)
Tento problém není typický pouze pro Vietnamce, ale do jisté míry jej znají i ostatní cizinecké komunity
v ČR. Stejně tak Češi, kteří za první republiky odjížděli za prací do Ameriky, věřili v neomezené
možnosti zaslíbené země.
» Vývoz pracovní síly — státní politika
Přestože je Vietnam stále komunistickou zemí, vláda nikterak nebrání svým občanům cestovat do zahraničí.
Naopak, zejména cesty za prací jsou podporovány, protože jsou ekonomicky výhodné pro stát.
Vietnamská vláda oficiálně umožňuje vývoz pracovní síly kontinuálně od sedmdesátých let, kdy vietnamští
dělníci směřovali výhradně do zemí tehdejšího východního bloku. Země tak řešila svoji vysokou
nezaměstnanost, nekvalifikovanost zaměstnanců, kteří v zahraničí získali zkušenosti, a poskytováním
levné pracovní síly také „platila“ za své závazky u spřátelených států. V devadesátých letech (konkrétně
od roku 1994) export práce z Vietnamu ještě významně vzrostl, nikoliv však do evropských států, ale do
zemí Jihovýchodní Asie. I v současnosti tímto způsobem Vietnam řeší problém nezaměstnanosti (každý
rok vkročí na trh práce nových 1,3—1,5 milionu nových sil 21 ), zároveň si je vietnamská vláda vědoma
významných peněz, které posílají vietnamští zahraniční pracovníci svým rodinám do země. Důležitost
vývozu pracovní síly do zahraničí je zmíněna i v oficiálních vládních dokumentech i prohlášeních a na
Ministerstvu práce, válečných invalidů a sociálních věcí byl vytvořen Úřad pro řízení práce v zahraničí.
Od roku 1991 tento úřad vydává licence pro agentury zajištující nábor pracovníků do zahraničí a dohlíží
na jejich činnost. Agentury jsou zodpovědné za monitorování trhu práce v cílových zemích, zajišťování
pracovních smluv, nábor, školení a odesílání pracovníků. Pracovníci jsou povinni zaplatit různé poplatky
za služby agentury a složit depozit, který slouží ke garanci plnění jejich závazků při práci v zahraničí,
které vyplývají z pracovní smlouvy. Vzhledem k četným problémům ve fungování agentur se vietnamská
vláda snaží různými dokumenty regulovat a usměrňovat aktivity směřující k vývozu pracovní síly
do zahraničí. Poslední zákon zabývající se tímto tématem byl vydán v roce 2006 a vstoupil v platnost
v roce 2007. Zákon mimo jiné tlačí na agentury, aby více vycházely vstříc najímaným pracovníkům, a na
pracovních požaduje absolvovat před odjezdem do ciziny jazykové, kulturní a odborné profesní školení (Dang
Nguyen Anh, 2007, s. 16). V roce 2006 vycestovalo oficiálně za živobytím 78 800 pracovníků a v roce 2007 bylo
počítáno s odchodem 80 000 lidí do ciziny za prací. Od roku 2010 chce vláda vysílat každý rok do zahraničí
320 000 pracovníků, z nichž 2/3 by měly absolvovat jazykový kurz, do roku 2015 vláda počítá s pobytem
milionu vietnamských dělníků v zahraničí 22 (hovoříme o oficiálních číslech!).
21 Vietnamese guest workers are now present in around 50 countries and territories. [online].
Vietnam Trade Office in the USA. http://www.vietnam-ustrade.org/Eng/labor.htm [cit. 2007-5-14]
(Dostupné z: http Vietnam Trade Office in the USA. http://www.vietnam-ustrade.org/Eng/labor.htm)
22 Jason DeParle: A Good Provider Is One Who Leaves, New York Times, 22. 2. 2007.
20