MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

4.7.3. Ostatní kriminalita
Ekonomická kriminalita — médii nejčastěji zmiňovaná a ve vietnamské komunitě nejrozšířenější (podhodnocování
dováženého zboží, pašování zboží, prodej falsifikátů, daňové úniky) — má pouze marginální
spojitost s naším tématem, proto se jí nebudeme samostatně zabývat.
V posledních několika letech můžeme pozorovat prudký nárůst obchodu s drogami uvnitř vietnamské
komunity 35 , zejména s heroinem, marihuanou 36 a extází. Výrazně stoupá počet uživatelů z komunity
i distributorů 37 . Distribuce drog probíhá zejména v hernách a kasinech 38 , které se v některých českých
městech staly téměř výhradně doménou Vietnamců, a dále v nočních klubech, kde mohou pracovat také
dívky nucené k prostituci. V hernách také probíhá nákup a prodej kradeného zboží na zakázku. Stejně tak
v bazarech a zastavárnách, které se stávají dalším novým trendem v kriminálním prostředí komunity.
Dle informací policie jsou krádeže v drtivých případech záležitostí pouze drogově závislých jedinců, kteří
se zaměřují na krádeže na objednávku a „jsou v tom velmi dobří … “ Tento trend je politováníhodný, nicméně
souvisí s naším tématem jen nejasně — některé zdroje z terénu předpokládají, že stejní lidé, kteří stojí
na špici pyramidy v obchodu s drogami, se podílejí i na obchodu s lidmi. Zatím se bohužel žádné z neziskových
organizací v ČR nepodařilo začít efektivně působit v oblasti prevence a sociální pomoci závislým
uživatelům drog z řad vietnamské komunity.
V oblasti obecné kriminality páchají vietnamské zločinecké gangy v České republice zejména trestné činy
vydírání, omezování osobní svobody, úmyslné ublížení na zdraví, loupeže a vraždy, nedovolené ozbrojování,
poškozování cizí věci (Němec, 2004, nestránkováno). Tyto trestné činy jsou páchány zejména pouličními
vietnamskými gangy a často i na zakázku třetího subjektu pod záminkou vymáhání neexistujících
dluhů (Němec 2004, nestránkováno) a jsou směřovány téměř výhradně do komunity.
Na rozdíl od devadesátých let významně poklesl přechod vietnamských migrantů přes zelenou hranici,
nadále však funguje falšování matričních a dalších dokladů, díky kterým posléze získává cizinec legální
pobyt. Vietnamci řeší (dle informací z komunity i ÚOOZ) často svůj nelegální statut například nákupem
jiné identity od Vietnamců, kteří se vracejí do země původu. Dalším podvodným způsobem řešení jsou
mediálně známé případy romských žen ze severní a jižní Moravy a severních Čech (počet známých případů
již dávno významně překročil tisícovku), které za úplatu — nejčastěji 20 000—30 000 Kč — nechaly
do rodných listů svého dítěte zapsat vietnamského občana jako otce dítěte, čímž on zlegalizoval svůj
pobyt. Dle respondentů v terénu byly tyto případy hromadně organizovány, samotní vietnamští „otcové“
záležitost nezařizovali a následně odcestovali do Polska, kde pravděpodobně čekají na rozšíření schengenského
prostoru. Následky jsou pro romské rodiny i pro samotné vietnamské občany často překvapivé:
rodiny přicházejí o významné příspěvky na dítě a vietnamským občanům každý měsíc narůstá dluh za
neplacené výživné 39 Nepoškozen a obohacen o finanční odměnu zůstává organizátor této podvodné legalizace,
dle údajů z terénu se jedná i o občany ČR (konkrétně o některé české advokátní kanceláře), kteří
tyto aktivity organizují.
Známým způsobem legalizace pobytu jsou také spekulativní sňatky zejména Češek s Vietnamci. Mediálně
proslulý je příklad města Slaného, kde bývalá matrikářka v letech 2004 až 2005 pomáhala fiktivními
35 Dle zdrojů z médií, terénu i ÚOOZ
36 Vietnamské velkopěstírny marihuany byly v roce 2007 objeveny napříkad v Barandově,
Štěrboholech, Čestlicích
37 V červnu 2007 stanula před Vrchním soudem v Olomouci třináctičlenná skupina (12 Vietnamců
a jeden Makedonec) obviněná z nelegální výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
Obvinění stráví za mřížemi 3,5—10 let
38 Další bolestí komunity je gamblerství
39 Trestní zákon zanedbání povinné výživy klasifikuje jako trestný čin,
za který hrozí trest odnětí svobody
34