MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

jazykové bariéře, neznalosti prostředí, nedostatku informací a kvůli tlaku a zkresleným představám) na hrstce
privilegovaných jednotlivců, která je přesvědčuje o své nepostradatelnosti. O roli těchto služeb při odjezdu migrantů
z Vietnamu a při zařizování dokladů více viz kapitola 4.6.1.
Špičku pyramidy vietnamské komunity tvoří majitelé velkotržnic, kteří poskytují pronájmy menším prodejcům,
provozují v nich restaurace, herny, kasina a apod. Velkotržnice jsou uzavřeným světem, ze kterého Vietnamci
nemusí vůbec vycházet: najdou zde prodejny s asijskými potravinami, kadeřníka, prodejnu letenek, právní
služby, redakce časopisů, obchodní partnery atd., tedy někteří nejsou vůbec motivováni učit se česky a rozumět
českému prostředí. Největší velkotržnice v Praze jsou velkoobchod Sapa v Praze Libuši a HKH v Malešicích. Další
velkotržnice jsou v Brně, Chebu, Ostravě. S životem na velkotržnicích je spojeno i organizování různých komunitních
akcí, o kterých se zatím Češi většinou nedozvídají; patří mezi ně například fotbalové a tenisové turnaje,
koncerty vietnamských umělců ze zahraničí, různě zaměřené politické a společenské sjezdy, tábory pro děti,
slavnosti při předávání ocenění za výborné studijní výsledky žáků a studentů. Účast Vietnamců na zmíněných
akcích je vždy hojná.
Převážná většina vietnamských občanů podniká oficiálně na základě živnostenského oprávnění (volné živnosti
na nákup a prodej zboží), a to bez ohledu na svou původní profesi či vzdělání ve Vietnamu. Velice často se stává,
že si někdo zřídí živnostenský list, ale jeho pracovní náplň i režim v rámci některé z firem spíše odpovídá režimu
zaměstnance — prodavače, skladníka atd. V poslední době k nám však přijíždějí i Vietnamci s pracovním vízem
(v roce 2007 počty těchto migrantů výrazně překročily množství Vietnamců a Vietnamek, kteří k nám za tímto
účelem přišli v předchozích letech) a očekává se, že jejich počet bude stále stoupat.
Vietnamští podnikatelé většinou prodávají dovezené levné textilní, obuvnické a elektronické zboží, nyní také ve
velkém množství provozují večerky, potraviny, prodávají zeleninu a ovoce a dále tabák a lihoviny. V malých městech
jsou někdy jedinými provozovateli obchodů s potravinami. V pohraničí jsou nepřehlédnutelným fenoménem jejich
tržiště a stánky, kam jezdí nakupovat němečtí a rakouští sousedé. Dle Kocourka (2006, s 105—106) žije mnoho
Vietnamců v ČR v relativně náročných poměrech: dlouhá denní pracovní doba, častá práce o víkendech, na ČR často
podstandardní pracovní podmínky, mnohdy nezbývá příliš času na děti, na zábavu ani na výlet či dovolenou.
V posledních dvou letech se Vietnamci zaměřují více i na jiné oblasti, než je prodej zboží. Služby jsou novým
trendem, ve kterém začali Vietnamci v ČR v poslední době také podnikat. Jedná se zejména o nehtová studia
(tzv. nail salóny), která se objevila téměř ve všech větších městech ČR, dále masážní salóny, čistírny a občerstvení.
Dle informací z vietnamské komunity se kromě služeb orientují Vietnamci nově také na stavebnictví, kde bohatší
jedinci zakládají stavební firmy. Své služby nabízejí zejména v rámci komunity, ale lze předpokládat, že se budou
orientovat v budoucnu i na majoritu. Jako stavební dělníky zaměstnávají pracovníky z vlastní komunity, kteří
jsou prý „levní a poslušní … “.
Dále se někteří Vietnamci údajně zaměřují v poslední době na prodej farmaceutického zboží.
Zdroje blízké vietnamské komunitě hovoří také o snaze vyšší vrstvy Vietnamců prosadit se v ČR v politice,
zejména na regionální úrovni.
Mezi Vietnamci, kteří spadají mezi starousedlíky, jsou i jedinci, kteří se částečně nebo úplně vzdálili od své
komunity, tedy profesně se pohybují vně komunity nebo mají společenské vztahy navázány spíše mimo
vietnamské prostředí. Někteří z nich jsou zaměstnáni v českých nebo zahraničních společnostech nebo
mají vlastní firmu, která zaměstnává Čechy i cizince a má případně i mezinárodní působnost (vietnamského
majitele má např. řetězec obchodů se sportovním zbožím Sportisimo, řetězec obchodů s bytovými doplňky
Art Home či asijský fastfood Panda). Jsou mezi nimi také lékaři, IT technici, učitelé či vědci, což jsou zaměstnání
pro vietnamskou komunitu v ČR méně typická. Mezi osobami, které inklinují spíše ke kontaktům
a společenským vazbám s majoritou, jsou logicky velmi často manželé nebo manželky českých občanů.
Zaměříme-li se na vietnamskou komunitu z hlediska jejího generačního složení, můžeme si všimnout několika
zvláštností. První je již zmiňované vysoké procento osob mezi 0—14 lety — jedná se zhruba o 21 % příslušníků
vietnamské komunity v roce 2005, což byl dokonce vyšší podíl než u obyvatelstva ČR, kde ve věku
24