MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

3. Vietnamské komunity v Evropě
Udává se, že mimo Vietnam žije ve světě více než tři miliony Vietnamců a Vietnamek, z toho téměř milion
a půl ve Spojených státech amerických (Komers, 2007, s. 23, 24). Jejich odchod ze země se datuje ve větších
číslech teprve od roku 1975, dokdy v emigraci žilo pouze 100 000 Vietnamců a Vietnamek, většina
z nich ve Francii (OGD, 1998, s. 4). Po pádu saigonského režimu v roce 1975 opustilo Vietnam převážně
z politicko-ekonomických příčin přes dva miliony lidí. Vietnamština má pro označení Vietnamců žijících
v zahraničí speciální výraz: Viet Kieu, což znamená „Vietnamci sídlící v cizině“. Co se týká národnosti, žijí
v zahraničí téměř výlučně etničtí Vietnamci a Vietnamky — národnost Viet či Kinh, jak sami sebe někdy
nazývají. Naopak zástupce některého z 53 4 minoritních etnik VSR lze např. v ČR spočítat na prstech.
Na rozdíl od čínské není vietnamská diaspora historicky dlouhá, avšak i během tak krátké doby jejího
trvání vytvořili ve světě i v Evropě Vietnamci velmi různé a těžko srovnatelné komunity. Tento jev má své
příčiny v různém společenském statutu migrantů v zemi původu, odlišném důvodu jejich odchodu z Vietnamu
a v nestejném průběhu integrace, která probíhala v politicky a společensky různých klimatech. Pro
pochopení souvislostí a fungování komunity „českých“ Vietnamců je vhodné alespoň rámcově načrtnout
typy vietnamské migrace a komunit v jiných státech Evropy a zdůraznit některé momenty a vazby mezi
komunitami, které jsou pro tuto zprávu relevantní.
Studie francouzského Ministerstva zahraničních věcí (OGD, 1998, s. 6) rozlišovala ve své době čtyři
základní typy vietnamských komunit v Evropě: post koloniální Vietnamce v Evropě 5 , komunity tzv.
boat people (političtí uprchlíci z jižního Vietnamu po pádu Saigonu v roce 1975 a po nastolení komunistického
režimu), vietnamské smluvní pracovníky — komunity vzniklé v bývalých státech zemí RVHP
a nelegální rezidenty, kteří taktéž žili v zemích bývalého Východního bloku.
Toto rozdělení je důležité pro pochopení odlišných podmínek, které ve vietnamských komunitách v Evropě
vznikly, avšak zdá se vhodné je doplnit a upřesnit na základě porevolučního vývoje ve východní Evropě,
kde došlo k výrazné diferenciaci uvnitř vietnamských komunit. Podrobně se strukturou a dělením
vietnamské komunity v ČR na její jednotlivé části budeme zabývat v kapitole věnované vietnamské komunitě
v ČR (kapitola 4.3.).
Z evropských zemí nás bude podrobněji zajímat vietnamská komunita v Polsku, v Německu a v Rusku,
kam stejně jako do bývalého Československa přijížděli vietnamští studenti, praktikanti a dělníci od konce
sedmdesátých let v rámci vzájemné pomoci členských zemí RVHP, a kde je, zejména v případě Polska
a Německa, fungování a složení komunity nejpodobnější situaci u nás.
3.1. Polsko
První lidé z Vietnamu se v Polsku objevili po skončení druhé světové války. Jednalo se o jednotlivce
— studenty a studentky. V polovině šedesátých let žilo v Polsku kolem 40 Vietnamců a Vietnamek. Větší
vlna Vietnamců dorazila do Polska stejně jako do bývalého Československa v sedmdesátých letech v rámci
vzájemné pomoci členských států RVHP. Například v roce 1972 začalo na polských univerzitách studovat
přes 800 vietnamských studentů (Grzymala-Kazlowska, 2002, s. 6). Počty nebývale narostly po roce 1989,
kdy se řada vietnamských studentů rozhodla začít v zemi podnikat. Dalšími příchozími vietnamskými
Odhady počtů národnostních menšin Vietnamu se pohybují od 53 až do 64
Tato část vietnamských emigrantů v západní Evropě tvoří velmi malou skupinu. Do Francie přišlo
například kolem 50 000 najatých vietnamských vojáků bojovat během první světové války a kolem
20 000 během druhé světové války