MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

Dále v rámci prevence v zemi původu vytvořila organizace La Strada ČR vietnamsky psanou část svých
webových stránek (www.strada.cz), která slouží jednak k prevenci — vietnamští zájemci o cestu do
České republiky si mohou přečíst informace o životě zde a možných nástrahách své cesty — a zároveň
je určena osobám v nouzi, které si zde mohou vyhledat informace o nabízených službách organizace
La Strada ČR a kontakt.
7.2. Prevence ve vietnamské komunitě v ČR
Vietnamská komunita v České republice se vyznačuje několika specifiky, která je nutné mít při prevenci
obchodu s lidmi a vykořisťování na vědomí. Jedná se zejména o obtížnou proniknutelnost do komunity,
kdy je třeba prolomit velkou jazykovou bariéru a také nedůvěru. Pro komunikaci organizací nabízejících
sociální služby s vietnamskou komunitou nelze v žádném případě užívat jiný jazyk než vietnamštinu 57 .
Pouze menší část Vietnamců a Vietnamek čte české noviny a sleduje další českojazyčná média — většina
komunity si vystačí s vietnamsky psanými periodiky, která zde vycházejí, a s vietnamskou televizí.
Neznalost češtiny nekomplikuje pouze komunikaci neziskových organizací s potenciálními uživateli
a uživatelkami služeb z řad vietnamské komunity, ale způsobuje i obrovskou neobeznámenost komunity
s fungováním neziskového systému, jeho konceptem, principy a cíli, dále zapříčiňuje neznalost vlastních
práv. Častá neznalost zákona vede zejména cizince a cizinky, kteří u nás pobývají neregulérně, v omyl, že
nemají na pomoc nárok.
Specifickým úskalím prevence a nabízení a poskytování sociálních služeb je již samotná identifikace
obchodovaných osob, která může probíhat na třech úrovních:
» identifikace policií
» identifikace okolím
» sebeidentifikace
Všechny vietnamské klientky v dlouhodobé péči organizace La Strada ČR, které byly nuceny k prostituci,
byly identifikovány policií. Narozdíl od jiných komunit nejsou prozatím zaznamenány případy jiného kontaktování
pomáhající organizace — identifikace okolím i sebeidentifikace jsou v této komunitě prozatím
pouze na úrovni přání pracovníků organizací. Nedostatek informací ve společnosti a zejména v samotné
vietnamské komunitě vytváří nejasnosti ohledně rozpoznání osob, které potřebují a mají nárok na pomoc
a na sociální služby. Sociální stigma, zejména na ženách pracujících v prostituci, taktéž přispívá ke špatné
identifikaci osob v nouzi. Nepochybně stejné jsou i důvody minimálních kontaktů v jiných sektorech, než
je prostituce: z důvodu jazykové a kulturní bariéry a neznalosti českých zákonů nemají potencionální
vietnamští klienti a klientky dostatek informací pro zhodnocení vlastní situace, nevědí o svém nároku na
pomoc, o existenci pomáhajících organizací a mají strach z případného postihu. V oblasti vykořisťování je
další překážkou v identifikaci a sebeidentifikaci také relativní a kulturně odlišně vymezená hranice mezi
špatnými pracovními podmínkami a vykořisťujícími podmínkami.
Dalším problematickým momentem, který těsně navazuje na identifikaci, je dostupnost sociálních
služeb. V případě, že vietnamský spoluobčan či spoluobčanka pocítí potřebu obrátit se někam o pomoc —
tedy sám sebe identifikuje jako osobu obchodovanou nebo vykořisťovanou, nezná kromě prostředí své
57 Více než polovina Vietnamců u nás se nedomluví o nutných věcech v českém jazyce — vyplývá např.
z bakalářské práce Trung Ta Minhe 2002, kde autor při svém výzkumu dospěl k závěru, že 31 %
Vietnamců žijících v Chebu rozumí v českém jazyce pouze jednotlivá slova a 23 % Vietnamců nehovoří
česky vůbec. Dle výzkumu Přístup imigrantů a imigrantek ke vzdělání a na trh práce (2007)
například nebyla zhruba polovina vietnamských a čínských respondentů schopna komunikovat
s tazatelem bez tlumočníka
46