MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

8. Sociální práce — dosavadní praxe a její limity
V sociální práci existuje celá škála odlišných přístupů k uživatelům a uživatelkám služeb z etnicky odlišného
prostředí: od tzv. etnicky slepého přístupu (colour-blind approach), prosazovaného zejména do šedesátých
let (Matochová, 2000, s. 34), který hlásá absolutně shodný přístup ke klientele bez ohledu na její
etnicko-kulturní kořeny (a naopak různé zacházení s klientelou v souvislosti s jejím původem považuje
za neprofesionální), až po etnicky citlivou sociální práci (ethnic-sensitive social work), která etnicitě připisuje
v práci s klientelou zásadní význam. Při práci s klientelou z kulturně odlišného prostředí se organizace
La Strada ČR přiklání k přístupu etnicky citlivému, což konkrétně při práci s vietnamskými klienty
a klientkami znamená, že se pracovníci a pracovnice organizace snaží uvědomovat si etnickou odlišnost
klientů a klientek od etnicity vlastní, počítají s tím, že příslušnost k vietnamské národnosti formuje
realitu klientely, a přizpůsobují jejím etnicky podmíněným potřebám a požadavkům své služby. V souladu
s tímto přístupem je také napsána následující kapitola, která mapuje bariéry, slabá místa a zároveň
také doposud získané hodnotné zkušenosti z poskytování služeb vietnamské klientele, které byla v letech
2005—2007 nabídnuta komplexní péče 60 .
8.1. Analýza klientek 2005 — 2007
Z neziskových organizací se na poskytování sociálních služeb v oblasti obchodu s lidmi a vykořisťování zaměřuje
v ČR kromě organizace La Strada ČR také organizace Arcidiecézní charita Praha (projekt Magdala). Za
poslední tři roky bylo v péči Arcidiecézní charity Praha 5 vietnamských klientek a 1 klient. Organizace La
Strada ČR poskytla ve stejném období své služby 4 vietnamským klientkám a 4 klientům (u 3 žen se jednalo
o nucenou prostituci, u 4 mužů a 1 ženy o oblast pracovně-právní problematiky). Klientele v dlouhodobé
péči poskytla organizace La Strada ČR komplexní služby: utajené ubytování, finanční podporu na nákup
potravin, hygienické a zdravotní potřeby, oblečení, dále právní služby, asistenci na úřadech, kurzy českého
jazyka, sociální a lékařskou pomoc — nabídka služeb Arcidiecézní charity Praha je obdobná.
Všechny klientky v dlouhodobé péči obou organizací byly na území našeho státu nuceny k prostituci (muž
v dlouhodobé péči Arcidiecézní charity Praha měl poměrně specifický osud — jeho případ nebudeme dále
analyzovat, mužští klienti organizace La Strada ČR využili pouze poradenských služeb organizace).
Přestože počet vietnamských klientů a klientek, kterým organizace La Strada ČR a Arcidiecézní charita
Praha nabídly své dlouhodobé služby, není příliš vysoký a je zřejmé, že výčet úskalí a otazníků
není konečný, shodli se sociální pracovníci a pracovnice obou organizací na základních překážkách při
poskytování služeb této cílové skupině a nalezli některé momenty, které vyžadují specifický, kulturně
senzitivní přístup k těmto uživatelům a uživatelkám služeb — nutný předpoklad efektivitě nabízené
a poskytované pomoci (viz kapitoly 8.2, 8.3, 8.4).
Také lze na základě analýzy jednotlivých případů odhalit některé společné/podobné rysy v příbězích
vietnamských klientek. Hovoříme-li o sociálním původu, pocházejí všechny klientky ze sociálně slabších
poměrů, většina z nich se na území České republiky pohybovala bez příbuzných a blízkých lidí. Sociální
vazby si zde vytvořily až po příjezdu. Spojovala je důvěra ve zprostředkovatele cesty a práce před odjezdem
ze země původu a dobrovolnost jejich odchodu z Vietnamu (nevěděly však, že budou nuceny pracovat v prostituci)
— přičemž v případě jedné klientky organizace La Strada ČR, která při svém odjezdu z Vietnamu
60 V popisovaném období autorka pracovala v organizaci La Strada ČR jako tlumočnice, později jako
expertka na vietnamskou problematiku a od dubna 2007 jako koordinátora tohoto projektu. Kapitola
tedy není sepsána z perspektivy sociální pracovnice a jsou akcentovány spíše skutečnosti, které
souvisí se vzděláním vietnamistky
52