MIGRACE Z VIETNAMU DO ČESKÉ REPUBLIKY V KONTEXTU ...

9. Závěrečné shrnutí
» Úroveň stávajícího poznání
Pro koncepci a realizaci efektivních opatření proti obchodu s lidmi je nezbytné vycházet z existujících
aktuálních studií a výzkumů zaměřených na cílové skupiny ohrožené obchodováním nebo zranitelné
v tomto kontextu. Poznání vietnamské komunity obecně, i ve vztahu k problematice obchodu s lidmi,
není uspokojivé.
» Odborných autorů, kteří se věnují vietnamské komunitě v ČR a jejímu fungování, je velice málo. Některé
jejich práce jsou navzdory své kvalitě navíc téměř neznámé. Povědomí české veřejnosti, i odborné,
o této problematice je tedy špatné, nejsou veřejně známy konkrétní problémy, se kterými se komunita
potýká, a hledány možnosti jejich řešení. Neexistuje literatura, která by se vietnamskou komunitou
zabývala z genderového hlediska.
» Hovoříme-li o problematice obchodu s lidmi a vykořisťování ve vietnamské komunitě, je nedostatek
studií, výzkumů a odborných textů ještě výraznější. Texty, které by se věnovaly výhradně a komplexně
této problematice, neexistují.
» Nedostatek odborných textů vyplývá i z uzavřenosti vietnamské komunity a z neexistujících mechanismů
spolupráce mezi neziskovými organizacemi a státem na jedné straně a vietnamskou komunitou
— jednotlivci i vietnamskými krajanskými organizacemi — na straně druhé.
» Fungování vietnamské komunity v ČR
Skupiny osob ohrožené obchodováním nebo zranitelné v tomto kontextu jsou rozdílné v závislosti na
svém etnicko-kulturním a sociálním původu. Prevence obchodu s lidmi by měla být adresná a měla by
tedy v jednotlivých skupinách a komunitách respektovat tyto odlišnosti. Každou komunitu, do které
prevence směřuje, je nutné popsat a vytipovat oblasti kontextově spojené s obchodem s lidmi. Vzhledem
k situaci vietnamské komunity byly identifikovány a popsány následující skutečnosti:
» Počet Vietnamců a Vietnamek v ČR stále stoupá. Dle oficiálních statistik žije v současné době v České
republice přes 47 000 Vietnamců, odhady počtu Vietnamců bez platných dokladů jsou nejednotné.
Nárůst čísel je způsoben vysokým počtem vietnamských dětí, které se u nás každoročně rodí (přes 20 %
komunity je mladší 14 let), a dále přílivem nových ekonomických migrantů, kteří jsou nejzranitelnější
skupinou ve smyslu obchodu s lidmi a vykořisťování.
» V České republice se postupně formovaly tři základní a dosti odlišné skupiny Vietnamců: komunita tzv.
starousedlíků, která se vytvořila z Vietnamců pobývajících zde již před rokem 1989, dále společenství
Vietnamců příchozích v devadesátých letech — tzv. porevoluční příchozí — a na ně dále navázala po roce
2000 tzv. čerstvá vlna migrantů. Příznačná je jednak čím dále patrnější neprostupnost jednotlivých sociálních
vrstev a popsaných skupin a zároveň přetrvávající ekonomická závislost jedné skupiny na druhé.
» Vietnamská komunita postupně vytvořila téměř uzavřený svět, kde se etablovaly speciální mechanismy
jejího fungování. Nově příchozí migranti a migrantky tyto efektivní vzorce přijímají a nemají potřebu
kontaktovat většinovou společnost — dostávají se do „pasti“ komunity, která jim bere motivaci učit se
česky a integrovat se do českého prostředí.
» Uzavřenost komunity zároveň vyhovuje i české většinové společnosti, která nemusí řešit problematické
záležitosti komunity ani některé kriminální projevy, které jsou často směřovány dovnitř komunity. Také
Vietnamci a Vietnamky považují vlastní řešení v rámci komunity za efektivnější a málokdy vyhledávají
pomoc státních institucí, policie či neziskových organizací. Většina komunity je navyklá využívat již
zaběhlá schémata fungování v českém prostředí a neziskový sektor do nich prozatím bohužel nepatří.
» Vietnamci, kteří u nás žili před rokem 1989, se stali vůdčími osobnostmi společenského i podnikatelského
světa vietnamské komunity u nás. Právě oni jsou také nejčastěji poskytovateli tzv. zprostředkovatelských
služeb či podnikatelského servisu (dich vu), tj. vyřizují pro zbytek komunity doklady nutné
57