Jak ekologicky nakupovat - Hnutí DUHA

stranou a vyloučit značky bez vypovídací schopnosti, které jsou jako informace pro spotřebitele pouze
zavádějící. Jedním z důležitých společných pravidel všech značek, přijatých do systému Česká kvalita, je
rovněž ověřená způsobilost výrobce/poskytovatele služby k dlouhodobému dodržování stability procesu
a tím i kvality jeho produktu. Značky přijaté do programu mají právo používat spolu se svým logem i logo
programu Česká kvalita, které se tak stane pro spotřebitele orientačním symbolem a potvrzením
důvěryhodnosti dané značky.
(Holý P., Symboly na výrobcích a jak se v nich orientovat)
Czech made
Zaručuje, že výrobek (nebo služba) pochází od českého výrobce, který je na trhu
minimálně 3 roky. Na výrobcích takto označených je pozitivní, že vznikly z vetší části z
tuzemských materiálů, což je pro přírodu lepší, než když jde o věci dovážené. Značka
„Czech-made“ má dobu platnosti 2 roky. Tato značka však neznamená, že je výrobek
příznivější z hlediska životního prostředí. (Holý P., Symboly na výrobcích a jak se v nich orientovat)
Poznámka: Nenechte se oklamat značkou Klasa:
Klasa
Tato značka již nezaručuje, že výrobek je český. Klasa již není zárukou české kvality, ale pouze
kvality - může jej získat jakýkoli zahraniční výrobek.
Pokud si chcete tuto informaci ověřit nahlédněte do dokumentu „Pravidla pro udělování národní značky
KLASA“ zde:
http://www.eklasa.cz/download/pravidla_pro_udelovani.pdf
Pro spotřebitele prakticky značku upravuje pouze tato věta: „výrobek, který je předmětem žádosti o
udělení značky KLASA, musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky.“
1.4. Co ekoznačky nejsou
Přestože zákon říká, že spotřebitel nesmí být klamán, občas výrobci, dovozci či prodejci tento zákon
nerespektují. Definovat, co je ekologické a co není, je nesmírně obtížné. I odborníci v oblasti životního
prostředí vedou mezi sebou spory o to, co je pro přírodu lepší. Za této situace je velmi snadné prohlásit
o čemkoliv „naše zboží je ekologické“ a je velmi obtížné toto tvrzení vyvrátit. Ekologický spotřebitel by
tedy měl být velmi opatrný, setká-li se s „ekonápisy“ či značkami, které nejsou podloženy certifikačním
řízením.
Ekonápisy
Pokud není nápis „ekologicky šetrný výrobek“ nebo „produkt ekologického zemědělství“ součástí
ekoznačky, jde jen a jen o reklamu. To nemusí vždy znamenat, že výrobce klame zákazníka a že výrobek
je životnímu prostředí nepřátelský ale také to neznamená, že výrobek je šetrný k ŽP. Budeme-li jí věřit
nebo ne, to záleží na nás a platí to samozřejmě i o jakýchkoli jiných „eko“ nápisech.
Další druh nápisů - zejména těch, které se týkají obalů - nás ubezpečuje, že „obal je rozložitelný“, nebo
že „obal je recyklovatelný“. To je příklad polopravdy, která může být horší nežli lež. To, že je obal
recyklovatelný (koneckonců recyklovatelné je téměř cokoli, záleží na technologii a penězích) ještě
neznamená, že se skutečně recyklovat bude a že se z něj zase něco vyrobí. Tuto šanci má jen v případě,
že ho výrobce vezme zpět přímo v obchodě (jako třeba pivní láhev), nebo že jej odhodíte do speciálního
kontejneru. Pokud skončí v popelnici, jeho další cesta většinou povede bez ohledu na ekonápisy do
spalovny nebo na skládku. S rozložitelností je to obdobné: časem se rozloží cokoliv, rozdíl je v tom, zda
se doba rozkladu bude počítat na roky nebo staletí. Takovéto “ekologické” nápisy neříkají tedy vůbec
nic.
Další oblíbený nápis hlásá “vyrobeno z přírodních surovin”. To je opět nic neříkající fráze, neboť z přírody
pochází vlastně vše, co nás obklopuje. Některé výrobky z přírodních surovin mohou být příznivé
k životnímu prostředí a jiné ne – jako např. plasty, které se vyrábí z ropy. Obdobně zní slogan “přírodní
produkt”. Výrobce nám chce nejspíš sdělit, že zboží nepochází z chemické továrny. I když odhlédneme