Jak ekologicky nakupovat - Hnutí DUHA

9. Hypermarkety a supermarkety
V této kapitole se dozvíte o skrytých negativech hypermarketů. Samozřejmě na vašem rozhodnutí
zůstává, jestli vám připadají tato fakta natolik závažná, že se budete snažit hypermarkety nenavštěvovat,
nebo v nich budete nakupovat méně často než doposud či se pouze zamyslíte a budete v nich nakupovat
dál.
Ekologický spotřebitel tyto obchody nepreferuje, protože super a hypermarkety:
• se snaží dočasnými nízkými cenami některých výrobků zlikvidovat konkurenci a místní
ekonomiku
• zvyšují nezaměstnanost
• podporují větší používání automobilů při nákupu (tyto obchodní řetězce bývají často na
periferii města)
• ničí ŽP - velké betonové plochy, zábor kvalitní zemědělské půdy
• ničí ekonomiku ČR, protože prodávají většinu výrobků zahraničního původu
• podporují velkovýrobu - tyto obchodní řetězce nemají zájem prodávat produkty vyráběné v
malém (především proto, že požadují takový objem produkce, aby výrobek mohl být
prodáván ve všech prodejnách jejich řetězce)
Super nebo hyper…
Supermarkety jsou obchody s prodejní plochou 400 až 2500 m 2 , ve kterých převažuje nabídka
potravin. Hypermarkety jsou obchody s výrazným podílem nepotravinářského zboží, ty menšího typu
mají prodejní plochu 2500 až 5000 m 2 , zatímco větší mají přes 5000 m 2 prodejní plochy. Příkladem
hypermarketů je Makro, Hypernova, Albert, Billa, Penny Market, Kaufland, Delvita, Plus, Obi, Tesco atd.
Ve všech případech se jedná o nadnárodní korporace. (Zdroj: Leták Hypermarkety, Příliš drahá sleva!!!, NESEHNUTÍ)
Dopady činnosti hypermarketů:
1) Nízké ceny, ale...
To, co nejvíce láká zákazníky do obřích prodejen, jsou patrně nízké ceny zboží na nákupním letáku.
Tyto nízké ceny jsou však dočasné. Pro nadnárodní společnosti není problém udržovat i po dobu
několika let cenovou hladinu na nižší úrovni a po krachu menších
obchodů v okolí ceny zase zvednout. Ve Velké Británii Komise pro
hospodářskou soutěž zjistila, že Tesco nasazovalo v oblastech, kde
zákazníci již neměli jinou možnost nákupu, v průměru o 9 % vyšší ceny.
V září roku 2000 nařídil německý antimonopolní úřad třem velkým
maloobchodním řetězcům působícím na tamním trhu zvýšit ceny. Sítě
hypermarketů totiž prodávaly základní potraviny jako mléko, olej či
mouku za nižší ceny, než za jaké je nakupily od dodavatelů. „Přínos pro
kupující v podobě nižších cen je okrajový a dočasný, ale omezování
menších prodejců těmito nefér překážkami je zjevné a trvalé,“ prohlásil úřad.
Tvrzení o nižších cenách v těchto prodejnách rozhodně neplatí plošně. Týká se jen malé části položek
běžné každodenní potřeby, u nichž většina kupujících zná obvyklé ceny a může je tak porovnávat
s cenami konkurence. Americká reklamní asociace přinutila v roce 1997 společnost Wal–Mart, aby
přestala používat slogan „Vždy, ale opravdu vždy nízké ceny!“, protože se zjistilo, že tyto ceny se týkají jen
1500 nejlevnějších položek, zatímco dalších 80 000 druhů zboží je vysoce ziskových.
Než dodavatelé uvedou do prodeje těchto řetězců nové zboží, musejí v mnoha případech nejprve
zaplatit tzv. „vstupní poplatek“ a pokud chtějí udržet své zboží v prodeji, jsou v některých případech
nuceni stlačit ceny pod výrobní náklady. To si mohou dovolit jen dodavatelé velikosti jako např. OLMA
Olomouc. Některé ze supermarketů odmítají jednat s kýmkoliv, kdo nemá dostatečnou výrobní kapacitu,