Jak ekologicky nakupovat - Hnutí DUHA

aby umožnil prodej svého výrobku ve všech prodejnách jejich řetězce. Nestojí jim totiž za to zavádět
místní produkt pouze do několika svých obchodů. (Zdroj: leták Suchozemští žraloci, leták Hypermarkety)
V r. 2000 tyto prodejní řetězce dohromady disponovaly 430 000 m 2 prodejní plochy. Mají tak v ČR 70
% podíl na prodejní ploše. Řetězce super- a hypermarketů získávají stále větší kontrolu nad obratem
zboží. Deset největších nadnárodních obchodních řetězců má nyní 30 % podíl na českém trhu. Velké
obchodní řetězce kontrolují také více než polovinu českého trhu s drogerií a parfumerií. Jakmile jsou
v nové zemi bezpečně zavedeny, nabízejí v naprosté většině zboží od mezinárodních gigantů (Nestlé,
Heinz apod.) a prodávají 60 až 80 % zboží zahraniční výroby. (Zdroj: Leták Suchozemští žraloci, Hnutí DUHA
Olomouc)
2) Zaměstnanost
Míjíte-li staveniště, na kterém se právě buduje další hyper- či supermarket, jistě si všimnete tabule
s informací, kolik nových pracovních míst tato prodejna přinese. Bohužel má zprovoznění každé další
prodejny na zaměstnanost dopad právě opačný.
Hypermarkety a supermarkety nabízejí především zboží od velkých nadnárodních firem a nemají
zájem podporovat místní malovýrobce. Vzhledem k tomu, že malí obchodníci nemohou velkým řetězcům
konkurovat, dochází v prvé řadě k propuštění právě zde v důsledku odlivu zákazníků. Řadu malých
prodejců nakonec dovede cenový diktát k úplnému krachu. Důležité také je, že zatímco zisky místních
maloobchodníků a výrobců jsou zpětně investovány v rámci regionu, zisky hypermarketů se přelévají za
hranice regionů i států. Studie Státní univerzity v Iowě prokázala, že každé nové místo vytvořené firmou
Wal–Mart znamená v důsledku ztrátu 1,5 pracovního místa. (Zdroj: Leták Hypermarkety, Příliš drahá sleva!!!,
NESEHNUTÍ)
3) Zaměstnanci
Samostatnou kapitolu představuje vztah těchto obchodních řetězců ke svým zaměstnancům. Na
jednu stranu přispívají k růstu nezaměstnanosti, na stranu druhou produkují armádu nízce
kvalifikovaných pracovníků, většinou žen, často pracujících na snížený úvazek, s velice slabým platem.
K zadávání výroby svého zboží si firma vybírá země minimálně „zatížené“ mzdovými, zdravotními,
bezpečnostmi a ekologickými předpisy. Velkou část vyrábějí asijské manufaktury, které zaměstnávají
převážně děti, případně vězně. Televizní stanice NBC přinesla v roce 1997 reportáž o otřesných
podmínkách v továrně na oděvy v Bangladéši, ve které pro Wal-Mart pracovali chlapci a dívky ve věku 9-
12 let dlouho do noci, za 5 centů za hodinu, načež nabídla divákům záběry z Číny, kde pro změnu vězni
našívali na oblečení určené pro Wal-Mart cedulku „Made in America“. (Zdroj: Leták Hypermarkety, Příliš drahá
sleva!!!, NESEHNUTÍ).
Při čtyřhodinovém úvazku může být dokonce omezeno vyplácení zdravotního pojištění. Lidé
pracující v těchto firmách 3 až 4 roky jsou již nežádoucí, neboť by mohli mít nárok na postup a zvýšení
platu. Bylo také zjištěno, že některým zaměstnancům se neproplácí 20 až 40 přesčasových hodin
měsíčně. Např. v Bille musí zaměstnanec zvládnou práci i za kolegu, který je na dovolené. Někde se také
penalizuje nemocnost formou ztráty prémií. Ze strachu, že přijdou o práci, se zaměstnanci někdy vzdají i
části dovolené. Ve společnosti Billa v ČR bylo zjištěno během 35 kontrol více než 700 porušení zákoníku
práce (např. špatná evidence právní doby, neposkytování zákonných přestávek na jídlo a oddech,
překračování maximálně možné délky směny, neposkytování ochranných pomůcek).
Pozici zaměstnanců obchodních řetězců zhoršuje také stále větší zaměstnávání brigádníků. Nejde tu
o prázdninové brigády studentů, ale o cílenou strategii agenturní
nabídky práce. Stává se dokonce, že brigádníci mají větší plat než
kmenoví zaměstnanci (za brigádníky se neplatí zdravotní
pojištění). (Zdroj: Leták Suchozemští žraloci, Hnutí DUHA Olomouc).
3) Městské prostředí
Dalším negativním důsledkem expanze hyper- a supermarketů
je devastace přirozeného městského prostředí. To, že se
obchody přesouvají na periferii, vede k vylidňování středu