Jak ekologicky nakupovat - Hnutí DUHA

Jak si vyrobit tinkturu
Nejjednodušším způsobem výroby tinktur je následující postup: 1
hmotnostní díl drogy přelijeme 5 hmotnostními díly lihu o koncentraci
60 - 70 %. Necháme 7 - 14 dní vyluhovat při pokojové teplotě a nejméně
jednou denně vše protřepeme. Poslední den necháme ustát a pak
přefiltrujeme, nejlépe na papírovém filtru. Obvyklá dávka tinktury je 20 -
25 kapek, v některých případech až 35 kapek, které užíváme zpravidla 3x
denně. Tinktura se buď bere na lžičku a zapíjí vodou (čajem), nebo se
nakape do vody nebo do čaje. Při přípravě tinktury z čerstvých bylin
volíme obyčejně poměr 1:4. Dávkování tinktury z konkrétní byliny
najdete v Herbáři léčivých rostlin 1-6. (Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich, Herbář
léčivých rostlin 1)
4.2.3. Homeopatie
Nejprve několik slov o tom, co to vlastně homeopatie je. Jde o metodu, která vychází především z tzv.
zákona podobnosti - podobné se léčí podobným. Právě v tom spočívá zásadní rozdíl mezi homeopatií a
alopatií, neboť alopatie léčí pomocí léků vyvolávajících opačný účinek. Čili opačné léčí opačným. V praxi
to např. znamená, že zatímco při nespavosti to řeší alopatie jakýmsi omamujícím prostředkem,
homeopatie léčí příčinu, např. nadledvinku, protože ta často nespavost zapříčiňuje. A podle toho, čím se
nadledvinka "provokuje", tím se léčí. (Zdroj: Jiří Janča, Praktická homeopatie, cesta ke zdraví, rádce pro
celou rodinu). Homeopatie je u nás vlastně neznámou vědou, jinak ovšem ve světě velmi rozšířenou a
stále se rozšiřující. Je to metoda vhodná pro prevenci, ale hlavně pro léčbu. Základem homeopatických
léků je vlastně ředění. Provádí se podle přesně stanovených pravidel, která jsou v zahraničí dána
homeopatickým lékopisem. Nejčastěji se používá ředění decimální (D1 = 1:10), u některých látek také
cenzimální (C1 = 1:100). Vlastní ředění se provádí destilovanou vodu nebo lihem, většinou o koncentraci
do 40 %. Homeopatické léky jsou většinou v tekuté formě. Poslední dobou se šíří užívání pastilek,
protože je mnohem praktičtější. Pochopitelně existují i tinktury, masti, extrakty i tablety, vše s velikým
ředěním základních látek, kterými jsou ve většině případů byliny.
(Zdroj: J. Janča, Alternativní medicína)
Jak si vyrobit homeopatickou tinkturu doma
Výroba homeopatických tinktur je popsána v řadě jiných publikací (např. J. Janča, Praktická
homeopatie), ale lze postupovat i zjednodušeně, přičemž si tinktura zachovává svou účinnost. Běžně
připravenou tinkturu označíme jako potenci D0, neboli základní. Vezmeme 1 objemový díl této tinktury
D0 a přidáme 9 dílů lihu, obyčejně 40%, a celé 21krát protřepeme. Tak vznikne tinktura D1. Když k
jednomu dílu tinktury D1 přidáme opět 9 dílů lihu, dostaneme potenci D2. A tak můžeme libovolně
pokračovat až k žádané potenci. V Herbáři léčivých rostlin 1-6 najdete, jaké homeopatické ředění je
vhodné u jednotlivých druhů bylin.
(Zdroj: J. Janča, J. A. Zentrich, Herbář léčivých rostlin 1)
Homeopata ve svém regionu najdete na: www.homeopatie.cz - seznam homeopatů
4.2.4. Reflexní terapie (nebo také reflexologie)
Je naprosto neprávem zaměňována za akupresuru, i když je to metoda úplně jiná a na rozdíl od
akupresury mnohem účinnější, rychlejší a snadnější.
Základy reflexní terapie vycházejí ze známého poznatku, že na všech zakončeních lidského těla existují
reflexní plošky odpovídající příslušným orgánům nebo oblastem těla. Dalo by se říci, že chodidlo
vlastně představuje celé lidské tělo (reflexní plošky na chodidlech jsou ve velikosti od 0,25 do 8 cm 2) .
Tím, že mačkáme reflexní zóny na chodidle vyvoláváme podráždění – impuls na zakončeních
jednotlivých nervových drah. U zdravého organismu tento tlak vyvolává pouze jakousi změnu v zatížení
příslušené tkáně, ale jinak není bolestivý. Bolest na reflexním bodě nemocného orgánu je zcela
zvláštního druhu, jakoby v hloubce tkáně a jakoby působená nějakým ostřejším předmětem, např.
nehtem.