CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8198k prosazování zájmů KSČ využíval především mladé horlivékomunisty ve zpravodajství.Odpoledne 17. února 1948 vyhlásil Z. Novák jménemCZV KSČ bojovou pohotovost všech členů KSČ. Všechnytři zpravodajské směny měla již KSČ obsazeny svýmilidmi, do vysílání se dostávaly pouze názory a stanoviskajedné strany. Od poloviny února přejímalo rozhlasovézpravodajství jen zprávy z Rudého práva, od 20. února muinformace dodával přímo ÚV KSČ. Tyto zprávy byly hnedzařazovány do vysílání. Večer se vysílalo v Rozhlasovýchnovinách plné znění prvního prohlášení KSČ k situaci vestátě. Stanovisko ostatních stran bylo interpretovánove zkratce a zkresleně. V rozhlase zůstalo po směně asipadesát lidí. O atmosféře v rozhlase nejlépe vypovídásvědectví jednoho z aktérů, Jana Svobody: „Hlídkovalose na chodbách a hlavně na ohrožených místech. Začalijsme si uvědomovat, že těch ohrožených míst je víc neždost. Spalo se na stolech nebo na židlích v kancelářích,někdo měl úplný přepych – rozkládací polní lůžko. Alehlavně jsme měli odvahu a pevnou víru ve vítězstvínaší věci.“ 26Okamžitě po výzvě Klementa Gottwalda byl utvořenrozhlasový akční výbor.Členy akčního výboru stanice Praha I byli za stranu lidovouJosef Pražák (člen SOČR) a Miroslav Petr (vrátný),za stranu sociálně demokratickou Karel Císař (truhlář),za zahraniční odboj Karel Wolf, za SČM Věra Wetzelyová,za osvobozené politické vězně Olga Vojáčková, za skupinu„V boj“ Zdeněk Novák, za stranu národně socialistickouAntonín Šárka a Jiří Dvořák (technik), za KSČ FrantišekHejda (řidič) a Kazimír Stahl, který byl současně i předsedoucelorozhlasového akčního výboru a předsedou ROH.Rozhlas pracoval naplno pro KSČ. Ministerstvo vnitrapřispělo zprávou, že byli zadrženi dva důstojníci Čs. armády,členové branné komise za národně socialistickoustranu, kteří měli v Čs. rozhlase připravovat sabotáže.Poté, co technici údajně objevili v hlavním kabelu zatlučenýhřebík, byl s okamžitou platností zakázán přístupdo budovy a na rozhlasová pracoviště řadě zaměstnancůa omezeny návštěvy v budově Čs. rozhlasu. 27 Stalo se takjiž 20. února s odůvodněním, že bylo nutné „odstranitz rozhlasu několik lidí, kteří se během poslední dobyprokázali jako nespolehliví v plnění košického i následujícíhovládního programu. I když dnes je jisto, že vedvou nebo třech případech tato opatření nebyla nutná,nedovolovalo v tom okamžiku heslo ,Bezpečnost především‘ani okamžik váhání.“ 28 Mezi suspendovanýmizaměstnanci byli i oba hlasatelé revolučního vysíláníZdeněk Mančal a Stanislav Kozák. Přístup do budovy bylpovolen jen těm, u nichž bylo zřejmé, že podpoří Gottwaldovulinii. Ti dostali zvláštní modré číslované legitimaces razítkem akčního výboru. Oběžníkem generálníhoředitele byla pro zaměstnance vyhlášena pohotovost,kterou řídili K. Stahl a Z. Novák. 29 Na pomoc rozhlasupřispěchali kolem půlnoci 20. února i svazáci z ÚV SČM,kteří přinesli zprávy ze závodů. Od rána 21. února vysílalpražský rozhlas opakovaně výzvu k účasti na táboru liduna Staroměstském náměstí. V noci 22. února dorazily dorozhlasu ozbrojené posily – milicionáři z Prahy 7 (z holešovickýchjatek a Elektrických podniků) – a vystřídalymládežnické hlídky. Milicionáře pak před rozhodujícímokamžikem nahradili 24. února plně ozbrojení příslušnícipohotovostního pluku SNB z pohraničních útvarů.Rozhlas zajišťoval veškeré přímé přenosy ze shromáždění,informoval celou republiku jen o akcíchpořádaných KSČ. Žádné jiné zprávy se do vysílání nedostaly,stejně jako řada významných osobností, mimojiné i arcibiskup Josef Beran a sociálnědemokratickýministr Václav Majer. Rozhlas jako nejvlivnější sdělovacíprostředek byl zcela v rukou KSČ. Přenášel pouze akcevzniklé z podnětu ÚV KSČ: tábor lidu na Staroměstskémnáměstí, sjezd závodních rad v Průmyslovém paláci22. února, kde A. Zápotocký vyzval ke generální stávce.Kromě přímých přenosů z manifestací a shromáždění sevysílaly i zkrácené záběry z těchto akcí v Rozhlasovýchnovinách. Na sobotní tábor lidu na Staroměstském náměstí,vysílaný všemi stanicemi, byl rozhlas připraven jižod čtyř hodin ráno. Ve večerním zpravodajství se z nějvysílaly zkrácené záběry, doplněné ukázkami z dalšíchvelkých měst – Plzně, Brna, Ostravy a Bratislavy.Současně se připravovaly reportáže ze sjezdu závodníchrad, z manifestace československo-sovětskéhopřátelství v Národním divadle v Praze a reportážní záběryz okresních konferencí KSČ. Od 23. února spustilrozhlas další kampaň na podporu politiky KSČ – kroměinformací o akcích přinášel i ohlasy z podniků, informovalo telegramech a rezolucích, které dostával. Vysílalzprávy o vývoji situace, o vytváření akčních výborů