CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8232ZávěremV časovém úseku let 1945–1948 prošel Československýrozhlas výraznou proměnou. K zásadní změnědošlo především v jeho poslání: do popředí vystupujerole organizátorská a informativní. Plnil i své poslánívzdělávací a neopomíjel literárně-dramatickouoblast ani zábavnou složku vysílání. Přes značné potížea ztráty, mezi nimiž je nutné připomenout obětikoncentračních táborů, zničenou budovu, nedostatektechnických pracovišť a materiálu, pracoval na plnéobrátky. Rozhlas i jeho jednotliví zaměstnanci dostaliřadu státních vyznamenání.Na počátku období byl Čs. rozhlas vskutku všenárodníinstitucí. Následovala léta hledání nové cesty,snaha o maximální zlidovění rozhlasu ve smyslu sepětís každodenním životem. Rozhlas usiloval o všestrannépovznesení úrovně svých posluchačů. K počinům patřilovytvoření samostatného politického zpravodajství,nezávislého na ČTK, do té doby jediném zdroji zpráv.Hlavní zpravodajská relace, Rozhlasové noviny, sestala významným zdrojem aktuálních informacía mocným propagandistickým nástrojem. Rozmachudosáhla především rozhlasová publicistika, která sestala součástí všech programů. Budovatelská tematikabyla mnohdy i násilně implantována do všech forem.Výsledek ofenzivního působení byl paradoxně zcelaopačný. Posluchači, přesycení propagandou, hledaliv rozhlasovém programu spíše složku rekreativní. Tavšak jako první ustupovala potřebám propagandistickým.Posluchači se uchylovali k poslechu zahraničníchrozhlasových stanic. V oblasti literárně-dramatické serozhlas potýkal s nedostatkem vhodných děl. Vyvinulnemalé úsilí k jejich získání. Jednal se spisovateli, pořádalpro ně semináře a setkání, opakovaně vypisovalsoutěže na hry s aktuální tematikou.Cennou devizou rozhlasu byl kromě výborné dramaturgie(F. Kožík) tým vynikajících režisérských osobnostía od roku 1948 i vlastní herecký soubor.Po nadvládě zpravodajských žánrů se od podzimuroku 1946 začala pozornost zaměřovat na rozvoj kulturníchpořadů. Zpočátku bylo do vysílání zařazovánovše z národní kultury, co bylo za protektorátu zakázáno.Doplňovalo to, co bylo k dispozici z cizí kulturys výjimkou německé.Důležitým momentem byl stoupající význam krajskýchstudií. K předválečným Brnu, Ostravě, Bratislavěa Košicím přibyly Plzeň, České Budějovice, HradecKrálové a Ústí nad Labem. Postupně se stávaly součástíČs. rozhlasu a získávaly stále významnější prostor v celostátnímvysílání. Rozhlas se dostal do těsného kontaktus běžným životem, oprostil se od své exkluzivity.Vedle množství pozitivních prvků se ovšem jižv tomto hektickém období projevily první příznakynedostatků, které v pozdějším období vyústily v problémy.Postupná fixace programového schématu vedlake strnulosti vysílání, na nutnost náhlé změny doplácelrekreativní program. Nebyl čas na detailní analýzuprogramové činnosti, na prohlubování teoretickýchzákladů, dílčí úspěchy byly často přeceňovány a převládalpocit uspokojení.Personální čistky následovaly bezprostředně poskončení války, kdy řada rozhlasových pracovníkůmusela čelit (mnohdy neodůvodněným) obviněnímz kolaborace. Rozhodující místa ve vedení rozhlasupostupně obsazovali členové KSČ, kteří se připravovalina převzetí moci. Po únoru 1948 musela rozhlas opustitřada vynikajících osobností, jiní byli přeřazeni napodřadná místa s vyloučením možnosti vystupovat namikrofon.Poznámky1 Významnou roli sehrála československo-sovětská smlouvao přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci, podepsaná12. prosince 1943.2 Ozbrojené oddíly, které se vytvářely během Květnového povstánípři národních výborech.3 Čs. vlastivěda, díl II, Dějiny, sv. 2. Horizont, Praha 1969, str. 638.4 Postupimská konference se konala ve dnech 17. července–2. srpna 1945 na zámku Cecilienhof. Za SSSR se jí účastnil Stalin,za USA Truman, za Velkou Británii Churchill a následovněAttlee. Protokol o jednání berlínské konference, známý jakoPostupimská dohoda, mj. předpokládal vytvoření rady ministrůzahraničních věcí pro řešení otázek spojených s poválečnýmuspořádáním světa.5 Na stránkách Rudého práva se k programu vyslovili např.J. Drda, F. Halas, E. F. Burian.