CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8216komentáři A. Zápotockého. Rozhlas ve službě republiceodhaloval a zveřejňoval podvody ve stavebnictví nebokolem restitucí. I přes nesporné zásluhy se ve svém taženínemalou měrou podílel na honu na čarodějnicerozpoutaném komunisty.Na druhé straně si i sami redaktoři uvědomovali,že je nutné ukazovat nejen stinné, ale i světlé stránkypoválečného vývoje. Tak vznikla Bílá kronika, pořado lidské ohleduplnosti, kolegialitě a dobré vůli, o těch,kteří dělají více než jen pouhou povinnost. Je spojenase jménem F. Gela a Rozhlasovými novinami. Poprvé sevysílala 6. ledna 1947.Bílá kronika začínala citátem o osudech Jeruzaléma z JosefaFlavia: „Svaté město padlo, protože každý konal svoupovinnost. Svaté město padlo, protože každý konal jensvou povinnost. Svaté město padlo, protože každý konaljen svou povinnost.“ 65Za leden a únor obdržel rozhlas 1400 dopisů, reagujícíchna pořad. Relace neměla své pravidelné místo vestruktuře Rozhlasových novin, neměla pevnou délku anitvar. Až do poloviny roku 1948 nechyběla v žádném vydánívečerních Rozhlasových novin.Novinkou v oblasti zpravodajství bylo zavedení patnáctiminutovýchranních Rozhlasových novin vysílanýchod 17. března 1947 v 5.00 hod. 66 Další zpravodajská relacev délce pěti minut doplněná přehledem z domácíhotisku se vysílala v šest hodin, o hodinu později byly pětiminutovézprávy doplněny informacemi ze světovéhotisku. Polední zpravodajská relace a závěrečné večernízprávy se posunuly o 30 minut (na 13.30 a 22.30 hod.).V hlavní zpravodajské relaci, Rozhlasových novinách,byly zavedeny formou poznámek ke dni dvouminutovékomentáře na aktuální téma.Po únoru 1948 se ukázalo, že heslo zvolené ke dvouletémuplánu „Dvouletka – dva stupně k blahobytu“navozovalo v posluchačích představu zcela odlišnou odreality. Zpravodajství zaplavila vlna anonymních dopisů.Jedním z nich byl tento: „Prosím Vás, zařiďte to tak,aby se u Vás v té době, kdy je Londýn, to je od 10 do11, vysílal nějaký program, který nikdo neposlouchá.Snad nejlépe ÚRO, neboť my bychom neradi přišliv Čs. rozhlasu o něco závažného. A my Vás potombudeme za to zase poslouchat, až se poměry obrátí“. 67Podobné ohlasy vedly ke změně zpravodajské relace ve22.30 hod., která se začala orientovat téměř výhradně nazprávy ze zahraničí.Neúspěch při propagaci dvouletého plánu přimělvedení zpravodajství k rozhodnutí orientovat propagaci„pětiletky“ konkrétněji. Do Rozhlasových novin bylanově zařazena relace Dříve, jindy, nyní, která na konkrétníchčíslech ukazovala růst životní úrovně.První zahraniční zpravodajové Čs. rozhlasuPro politické zpravodajství bylo velmi důležité vybudovánívlastní sítě zahraničních zpravodajů. Průkopnickýmičiny v tomto směru byla vyslání Františka Gelajako mimořádného zpravodaje na norimberský process nacistickými zločinci a zpravodajství ze zasedání Spojenýchnárodů v Londýně, kam poprvé jako doprovodoficiální vládní delegace vycestoval Václav Linhart,i z mírové konference v Paříži. Do roku 1947 vlastní síťzahraničních zpravodajů Čs. rozhlasu pokrývala Londýn(Václav Linhart), Varšavu (Karel Hrabal) a Bělehrad(Miroslav Čapek), dopisovatel byl v Moskvě, stálíspolupracovníci působili v Berlíně, Paříži a Vídni. V roce1948 přibyli zpravodajové v tehdejším západním Německu(Vladimír Veselý) a USA (Miloš Midloch). Poúnoru 1948 předal rozhlas torzo zpravodajské sítě Českétiskové kanceláři.Reportážní odděleníV prvních měsících po skončení války asistovali rozhlasovíreportéři Josef Cincibus, František Komendaa Alfréd Technik u všech manifestací, oslav, pietníchakcí, obnovení činnosti kulturních a společenských institucí,sjezdů apod. Oddělení přenosů zajišťovalo v roce1946 celkem 788 přenosů (8623 hodin čistého času).Největší podíl připadl na přenosy z lidových soudů(96 přenosů, 2450 hodin), z oblasti hospodářské (65 přenosů,1120 hodin), z parlamentu a voleb (28 přenosů, 450hodin) a z manifestací a oslav (35 přenosů, 400 hodin).Realizace přenosů prověřovala pohotovost a schopnostireportérů, neboť bylo nutné se vypořádávat s častýmizměnami a dodatečnými požadavky.Reportážní program Prahy obnášel 45 minut týdně,z toho nejaktuálnější část byla zařazována do Rozhlasovýchnovin (asi čtyři až pět minut). A právě v nich bylareportáž zpočátku největším problémem. Reportážníoddělení nebylo zvyklé na zhuštěné a krátké reportáže,