B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8214Beseda Rozhlasových novin (1948)dny vysílání pro venkov, na Praze I se vysílalo osidlovacízpravodajství, které vysílaly též Plzeň, České Budějovicea Východočeský vysílač. Slovensko vysílalo své vlastníRozhlasové noviny, ostatní stanice s výjimkou Brna II do19.45 hod. přejímaly program Prahy I, od 19.45 hod. navazovalyvlastním zpravodajstvím – Hlas Moravy (Brno), Rozhlasovýdeník Ostravska, Západočeské <strong>rozhlas</strong>ové novinya Jihočeské <strong>rozhlas</strong>ové noviny. Tento stav byl odsouhlaseni programovou konferencí ve Zlíně.Velmi populární se u posluchačů stala nedělní hodinováBeseda Rozhlasových novin, připravovaná KarlemPechem. Vysílala se od září 1946 před Rozhlasovýminovinami. Stálými účastníky byli kromě K. Pecha herciLudmila Burešová, Václav Voska, Ota Ornest, BohumilBezouška a Bohumil Švarc, kteří tvořili základní šestici.Častými hosty byli Josef Hlinomaz, Jan Pivec, FrantišekFilipovský, Stanislav Neumann, Josef Kolář. Nejoblíbenějšímaktérem byl jezevčík Karla Pecha Ferda z Karlína,který se do vysílání zapojoval občasným štěkotem.Pořad měl charakter kaleidoskopu zajímavostí. Pozornostposluchačů upoutával i soutěžemi, které se setkalys obrovským ohlasem. Týdně docházelo do <strong>rozhlas</strong>ui přes 20 000 odpovědí na lístcích s ustřiženým rohem.S přibývajícím počtem nejrůznějších lektorů a cenzorůpo únoru 1948 začala úroveň Besed upadat. PosledníBesedu odvysílal <strong>rozhlas</strong> 23. května 1948.
Podobně jako nedělní Beseda je s Rozhlasovými novinamispojeno i vysílání reportáží Jiřího Hanzelkya Miroslava Zikmunda. Jejich reportáže z Evropy,Afriky a Ameriky se vysílaly nepřetržitě po dobu pěti leta patřily k nejposlouchanějším <strong>rozhlas</strong>ovým pořadům.Vysílání začalo 11. června 1947, celkem bylo odvysílánosedm set reportáží, které seznámily posluchače se 48zeměmi. Poslední čtvrthodina nazvaná Opět v Československubyla odvysílána 26. srpna 1952. 63Jednou z nejvýznamnějších osobností v rodícím se<strong>rozhlas</strong>ovém zpravodajství se stal František Gel.František Gel (1901–1972)Vlastním jménem František Feigel. Působil jako mimořádnýzpravodaj z norimberského procesu s válečnýmizločinci 64 . Od 20. listopadu 1945 do dubna 1946zprostředkovával F. Gel posluchačům jednání tribunálu;jeho příspěvky se vysílaly dvakrát denně, večer jako součástRozhlasových novin. Kvůli nefungujícímu spojení bylonutné posílat zprávy prostřednictvím anglických spojařůpřes New York, odkud přicházely telegraficky do Prahyznačně zkomolené. Gelovi se podařilo objevit starý kabel,vedoucí z Lisabonu do Vladivostoku přes Prahu, a tak dokázaltakřka nemožné, neboť všichni ostatní zpravodajovéposílali zprávy přes vojenskou misi. V dubnu vystřídal Gelave funkci zpravodaje Miroslav Oplt, který zprostředkovávalposluchačům procesy s protektorátní vládou a K. H.Frankem. Na vyhlášení rozsudku se vrátil F. Gel. A opět sevyznamenal – díky své preciznosti neodeslal zprávu o vykonánírozsudku předem, a tak byl Čs. <strong>rozhlas</strong> jediný, kdoinformoval o sebevraždě H. Göringa.Rozhlasové zpravodajství se může pochlubit i jednímsvětovým primátem. Jako první začal 19. března 1946Čs. <strong>rozhlas</strong> vysílat reportáže a přímé přenosy z parlamentu.Zpravodajství a zejména Rozhlasové noviny podporovalyvládní program prostřednictvím komentářůa projevů představitelů hospodářského života, předevšímministrů a ředitelů znárodněných průmyslovýchpodniků. Hned v červenci 1946 <strong>rozhlas</strong> zorganizovalsoutěž k Budovatelskému programu Gottwaldovyvlády. Z vybraných odpovědí byl připraven seriál Občanéhovoří o Budovatelském programu, vysílanýv Rozhlasových novinách v týdnech od 21. červencea od 4. srpna. Stal se jedním z typů propagandistickýchpořadů. Autorům vybraných odpovědí náležel honorářza příspěvek, odpověď vyhodnocená posluchači jakonejlepší byla oceněna částkou 1000 korun. Klíčovýmtématem ve zpravodajských relacích se stala dvouletka.Na první pracovní den dvouletky připravil <strong>rozhlas</strong> rozšířenéRozhlasové noviny s reportážemi z nejrůznějšíchpracovišť. Vysílaly se až do 22.30 hod. a na jejich přípravěspolupracovaly všechny regionální stanice.Bylo třeba přesvědčit národ, že práce pro celek přineseužitek každému jednotlivci. Proto <strong>rozhlas</strong> zahájiltažení proti všem nepravostem. Při akci Sběr staréhopapíru vyzvaly Rozhlasové noviny posluchače, aby jimoznamovali existenci skladů starého papíru. Na základěoznámení posluchačů se podařilo nedostatek papíruodstranit.Redaktoři zpravodajství se podíleli i na boji proti šmelině,který měl u posluchačů obrovský ohlas. K těmtorelacím přicházela denně v průměru stovka dopisů odjednotlivců i institucí. Zpravodajství se zapojilo i do mobilizacemládeže, do boje proti kartelům, předražovánínočních lokálů a vydírání podnájemníků. Ve všech případechbyla za přispění Čs. <strong>rozhlas</strong>u zjednána náprava.Nejvýrazněji se v kampani proti černému obchodu angažovalo<strong>rozhlas</strong>ové zpravodajství v rubrice Rozhlasovýchnovin Černá kronika. Její přípravy se ujal redaktorJaroslav František Němeček. Kritizoval všechny nešvary,jmenoval konkrétní osoby a usvědčoval je z podvodů.Několik postižených na něj podalo žalobu, soudjej však ve většině případů osvobodil. K největším akcím<strong>rozhlas</strong>u v boji proti hospodářské kriminalitě patřilo taženíJ. F. Němečka v tzv. textiliádě.Textilní zboží bylo na příděl, ale obchody zely prázdnotou.Na příkaz ministra vnitřního obchodu A. Čepičky byl předVánocemi 1947 proveden soupis všech zásob soukroméhovelkoobchodu. J. F. Němeček pak denně informoval posluchačeo statisících metrů látek a dalším utajeném textilnímzboží. Velkoobchod byl z distribuce vyřazen, byly zřízenyoblastní rozdělovny a zboží se dostalo na trh.Rozhlas poukazoval i na sabotáže v zemědělství – porážkynačerno, neodevzdávání povinných dodávek, předražování.Především rok 1947 s katastrofálním suchema následnou neúrodou vytvářel podmínky pro spekulantya šmelináře. Kromě zpravodajství se do boje proti„škůdcům národního hospodářství“ zapojilo i oddělenípro zvláštní úkoly a odborářské vysílání, především215