CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8212u Mostu zaslali posluchači několik milionů korun napomoc rodinám obětí. Stejně tak i zmínka Josefa Kolářeo nedostatku krmné řepy pro pokusná zvířata v bakteriologickémústavu (1947) měla okamžitý ohlas. Do ústavui do rozhlasu denně přicházely balíčky z celé republiky.Kladně reagovali posluchači i na další výzvu J. Koláře,aby darovali krev a přispěli k záchraně lidských životů.Tato akce byla počátkem organizovaného dobrovolnéhodárcovství krve.Od podzimu 1946 se stálým úkolem zvláštního odborustala propagace dvouletého plánu a v této souvislostikoordinace odborných rozhlasů. Zvláště významnábyla pomoc rozhlasu při propagaci a organizování zemědělskýchbrigád, kterým zvláštní odbor věnoval v obdobíod počátku léta do října 1946 celkem 23 relací. Čs. rozhlasnepomáhal zemědělství jen propagací, ale i praktickoupomocí formou brigád. Od listopadu se rozhlasangažoval i v začlenění tělesně postižených do aktivnípráce. Průběžně zajišťoval služby pro úřady, korporacea spolky a pokračoval v organizování pravidelnépátrací služby. V rámci podpory dvouletého plánu zahájilod 2. února 1946 pravidelné denní vysílání pro horníky.Kromě organizačních akcí rozhlas poskytoval v řaděpřípadů i individuální poradní službu: posluchači se naněj s důvěrou obraceli, protože rozhlas buď pomohlpřímo, nebo odkázal na příslušné organizace.Úspěch rozhlasových kampaní ukázal sílu rozhlasovéhopůsobení. Redaktor vystupoval jako organizátora iniciátor a stával se významnou politickou osobností.Změna společenské funkce rozhlasu přinesla i změnustylu práce. Vytvářel se nový systém práce celého redakčníhokolektivu, budovalo se obsáhlé informačnízázemí. Jedním ze základních rysů práce oddělení prozvláštní úkoly se stala improvizace. Výjimečnou osobnostív tomto směru byl vedoucí oddělení F. K. Zeman.Jeho styl práce přebírali další redaktoři.Názorným příkladem vlivu rozhlasu byla chmelovákampaň v roce 1947. Na sklizeň bylo třeba zajistit sezonnídělníky. Na naléhavá slova F. K. Zemana reagovaloběhem týdne podstatně více dobrovolníků, než bylopro sklizeň zapotřebí, a hlásili se další. Výsledný početpřekročil požadavek o dvacet tisíc. Pracovníci Čs. rozhlasušli příkladem, heslo „Pojďte s námi na ten chmel“naplnili skutkem a vytvořili samostatnou rozhlasovoubrigádu z redaktorů, režisérů, techniků i herců. 56V roce 1947 následovaly další velké kampaně, nazývanésouhrnně vyživovací. Byly vyvolány obrovskýmsuchem a následnou neúrodou, které ČSR zasáhly v prvnímroce dvouletky. Na pomoc vládě opět přispěchalrozhlas a od září do prosince 1947 prováděl tři velkékampaně. První z nich byla kampaň výkupová s cílemzvýšit od zemědělců výkup obilí a brambor pro veřejnézásobování. Na ni navazovala kampaň pod heslemMléko všem dětem, směřující k zajištění dodávek mlékado mlékáren. Jako doplněk kampaně výkupové předVánoci probíhala kampaň Vesnice městům k Vánocům.Souběžně s touto kampaní probíhala již tradiční akceVánoční strom republiky a jednorázový sběr staréhopapíru v Praze, Brně a Ostravě.Dalšími kampaněmi na podporu vládní hospodářsképolitiky byly propagace šetření elektrickým proudem,sběr textilu, opatřování bytů pro vysokoškolské studentyv Praze, pomoc oblastem postiženým povodněmi, propagaceNárodní směny mládeže, samostatná rozhlasová akceKnihy pro pohraničí. Úspěchem propagačních akcí byloi získání brigádníků pro kladenský uhelný revír. Soustavnoupodporu věnovalo zvláštní oddělení i Národní soutěžia akcím pořádaným ministerstvy na podporu splnění úkolůdvouletého plánu.Kampaně a organizátorské akce Čs. rozhlasu mělyzásadní význam pro chod a obnovu hospodářství státu.ZpravodajstvíVlastní, na ČTK nezávislé rozhlasové zpravodajstvíse začalo vytvářet 10. května 1945. Jeho vznik iniciovalprof. Matoušek slovy adresovanými F. K. Zemanovi: „Jetřeba se zbavit závislosti na Četce, musíme mít svojevlastní zpravodajství a informace a jediný, kdo tomůže dělat, jste vy.“ 57 A tak F. K. Zeman za pomoci JanaWeniga, Václava Linharta a Jaroslava Hájka začal vytvářetzáklady vlastního rozhlasového zpravodajství. Ponástupu B. Laštovičky byl do funkce šéfredaktora jmenovánJiří Hronek, který kromě toho, že byl výbornýma pohotovým novinářem, byl i velmi ambiciózní člověkse sklony k velikášství. 58Jiří Hronek (1905–1987)S novinářskou praxí začínal v Melantrichu. V letech1940–1945 pracoval v rozhlasovém oddělení ministerstva