CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8226Přínos opakovaně vypisovaných soutěží byl stálezanedbatelnější, kvalitní díla se vyskytla jen sporadicky.V rozporu s požadavkem na aktuálnost dramatickétvorby byla doba, která uplynula od napsánídíla přes jeho realizaci k vysílání. V průměru se jednaloo šest až devět měsíců. Většina děl zasílaných do soutěžíbyla pokusem vyrovnat se s nedávnou minulostí.Právě umělecká oblast upozornila i na nebezpečí kontraproduktivnosti:„Pokud jde o programy umělecké, ověřilijsme si dodatečně, že není skutečně vždycky nutnoexponovat umělecké programy stůj co stůj, nuceně, dothematiky dvouletého plánu, jestliže se tato thematikatvůrcům uměleckých programů přímo nepodává.“ 85Hudební vysíláníObdobná situace jako ve slovesné umělecké oblastinastala i v oblasti hudební. Hudební odbor se neustálepotýkal s požadavkem posluchačů vysílat „hudbu prolid“, tj. hudbu u lidu oblíbenou. Pokud měl rozhlas tomutopožadavku vyhovět, znamenalo to vysílat předevšímdechovku a zcela vyloučit vážnou hudbu. Hudebnívysílání tak řešilo otázku, zda má „hudba sestoupitk lidu, nebo lid vystoupit k ní“ 86 . Pokusem o překonánítohoto rozporu bylo zavedení cyklů přednášek,popularizujících vážnou hudbu a sledujících výchovuposluchačů. Spojovacím článkem přechodu od zábavnéhudby k náročnějším formám se stal jazz, jehož pomocíse rozhlas snažil přivést posluchače i k poslechuvážné hudby. Ta se v kontrastu s kritikou domácíchposluchačů těšila velkému zájmu v zahraničí.Již 12. května 1945 uvedl Čs. rozhlas jako první operuv poválečném období Smetanovu Libuši. Od 14. červnase vysílal cyklus Žalov české hudby, věnovaný obětemválky. K 75. narozeninám V. Nováka provedl rozhlascelé jeho orchestrální dílo. Brno zahájilo čtvrthodinkyhudební výchovy; vysílaly se jednou za 14 dní a jejichautorem byl doc. dr. Bohumír Štědroň. Hudbu starýchčeských mistrů přibližoval posluchačům cyklus Oživenáhudební minulost.K hudební politice rozhlasu se vyslovil na programovékonferenci v Gräfenberku generální ředitel B. Laštovička:„Má-li se překonat rozpor mezi posluchači a rozhlasemv oblasti hudebního pořadu, pak je třeba, aby naši hudebnírozhlasoví pracovníci, a to jak strůjci hudebního programu,tak i jeho interpreti, si osvojili jiné, nové hledisko,aby změnili své představy o poslání hudebního programu.Ani v hudbě nechceme skladeb či písní, které vyjadřujísubjektivní nálady nebo libovolně individuelní obecněnetypické problémy. Chceme takovou hudební tvorbua takový hudební přednes, který vyjadřuje složité cítění,nálady a touhy pracujícího lidu.“ 87V červnu 1946 byl ustaven Syndikát českých skladatelů,v jehož rámci působila i koordinační komise prověci rozhlasu. Jejím členem se stal referent hudebníhoodboru Miloslav Kabeláč a jeho prostřednictvím Syndikátpožádal rozhlas o propagaci české hudby. Od října1946 zahájil Čs. rozhlas na Praze II vysílání skladatelskýchprofilů, které měly seznámit posluchače hlavněs novou tvorbou. Od podzimu 1947 přešlo vysílání hudbysoudobých autorů na Prahu I vzhledem k lepšímu pokrytíúzemí signálem. Na skladatelské profily od počátkuříjna 1947 navazoval pořad Skladatel týdne, sestávajícíz přednášky o autorovi a jeho drobných děl. První pořadbyl věnován J. B. Foersterovi, druhý V. Novákovi. Dalšímpravidelným hudebním pořadem byl noční koncert z dělsoudobých českých skladatelů vysílaný ve středu a cyklusSoudobá česká hudba.Hudební odbor dbal o maximální kvalitu zvukovýchsnímků. Každý hudební snímek v Čs. rozhlase procházeldvakrát kontrolním poslechem, důležité pořady se již připořizování zálohovaly pro archiv. Vysoká kvalita snímkůbyla i motivací autorů pro vyhrazení premiér Čs. rozhlasu.Zájem rozhlasu o zachycení zahraničních sólistůa těles narážel na problém s jejich honorováním. O snazevyrábět všestranně kvalitní snímky svědčí i rezolucehudebního odboru, přednesená jeho šéfem K. Šromem:„Zpěváci jsou poměrně výše honorování než instrumentalisté.Opakuji znovu, že by bylo záhodno doplnita pozměnit sazebník pěvců a upravit honoráře za provedenínovinek a tím vzbudit o ně zájem.“ 88Přízni posluchačů se těšily i veřejné koncerty rozhlasovéhoorchestru. K nejúspěšnějším patřila provedeníŠostakovičovy 8. symfonie, Jeremiášovy Kantáty rodnézemi a Kytice B. Martinů. V rámci dvou cyklů veřejnýchkoncertů rozhlasových orchestrů bylo provedeno osmsymfonií a pět instrumentálních koncertů, ke každému