B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8220Porada v Brně před zahájením Rozhlasové univerzity. Zleva prof. dr. Jiří Štefl, prof. dr. Ferdinand Herčík, Ž. Vodseďálek (1947)H. Sienkiewiczovi. V září bylo zahájeno vysílání dvanáctidílnéhocyklu přednášek M. V. Kratochvíla Tisíciletoustopou českých dějin.Mimořádným projektem byla brněnská Rozhlasováuniverzita Živana Vodseďálka, zahájená 30. září 1947cyklem Dějiny země a jejího tvorstva. Jednotlivýmtématům byl věnován půlhodinový výklad, po něm následovaladebata přednášejícího s žáky ve studiu. V každérelaci byla položena jednoduchá otázka, na kterou mohliposluchači odpovědět na korespondenčním lístku;písemně mohli zasílat i případné dotazy. Osvědčenío účasti dostal ten, kdo odpověděl na otázky ze všechdílů. Cyklus Vývoj země a tvorstva získal 1100 stálýchposluchačů, kteří za dobu jeho trvání zaslali 8000 lístkůs odpověďmi. Od 9. ledna 1948 pokračovala Rozhlasováuniversita cyklem Dějiny lidstva.Významné historické události připomínala Kronikaroku 1848, vysílaná od 4. ledna 1948 vždy neděli v 19.45hodin.Esperantské vysílání Čs. <strong>rozhlas</strong>u, Verda stacio,které bylo v meziválečném období spojeno s brněnským<strong>rozhlas</strong>em, po revoluci přesídlilo do Prahy. Své relacevysílalo v pondělí a ve čtvrtek v čase 22.50–23.00 hodin.Jeho program tvořily přednášky, zprávy a informaceo Československu.V rámci samostatného oddělení vzdělávacího odboruse připravovaly relace pro ženy. K nejčastějším tématůmrelací pro ženy zpočátku patřila domácnost a vý-
chova dětí, postupně se i v nich objevovala dvouletka,zapojení žen do pracovního procesu, náborové a propagačníakce zaměřené na ženy. V relacích vystupovaly poslankyněÚstavodárného národního shromáždění FráňaZemínová, Marie Trojanová, Anežka Hodinová-Spurná.Součástí vysílání pro ženy byly i pořady z oblasti literární,kulturní, pedagogické, realizované i formoupásma nebo reportáže.Velmi důležitou byla osvětová činnost vzdělávacíhoodboru v oblasti zdravotnické, častým tématem přednášekbyly sociální choroby současnosti, kojenecká úmrtnost,boj s tuberkulózou a alkoholismem.Vedle vlastních naukových pořadů vysílal vzdělávacíodbor i relace jednotlivých odborných <strong>rozhlas</strong>ů – <strong>rozhlas</strong>uzemědělského, <strong>rozhlas</strong>u Ústřední rady odborů,<strong>rozhlas</strong>u pro průmysl, obchod a živnosti a také zpravodajstvíministerstva výživy. Odborné <strong>rozhlas</strong>y představovalytrvalý problém, neboť jejich redaktoři nebylizaměstnanci Čs. <strong>rozhlas</strong>u. Rozhlas neměl možnost dojejich relací zasahovat, ačkoli jejich úroveň byla častovelmi slabá; slovy B. Laštovičky vystupoval jako „poštovníposel institucí“. Stávalo se, že relace odmítnutánapříklad vzdělávacím odborem se uplatnila v čase určenémodborným <strong>rozhlas</strong>ům. I když vedoucí pracovníciČs. <strong>rozhlas</strong>u proti této praxi protestovali, protože terčemkritiky se stával Čs. <strong>rozhlas</strong>, tento stav trval až doroku 1948. Na pořadech odborných <strong>rozhlas</strong>ů byla patrnáabsence <strong>rozhlas</strong>ových odborníků. Fungovaly jako„<strong>rozhlas</strong> v <strong>rozhlas</strong>e“, narušovaly snahu koncipovat<strong>rozhlas</strong>ový program jako celek, právě jejich prostřednictvímse dostávaly do vysílání protichůdné komentáře. 75Tím, že zpočátku nebylo vysílání odborných <strong>rozhlas</strong>ůkoordinováno s vysíláním Čs. <strong>rozhlas</strong>u, docházelo navíck vysílání velmi podobných programových typů nebotémat vzápětí po sobě.Jen za rok 1946 odvysílal <strong>rozhlas</strong> v čase vyhrazeném vzdělávacímuodboru 612 relací zemědělského <strong>rozhlas</strong>u zaměřenýchna dvouletý plán, zemědělskou výrobu, družstevnictvíapod. Rozhlas ÚRO připravil k odvysílání 873 relacívěnovaných aktuálním problémům. Nejméně početné bylyrelace <strong>rozhlas</strong>u pro průmysl, obchod a živnosti, kterýchbylo odvysíláno 585. Ministerstvo výživy odvysílalo 86zpravodajských relací. Každou neděli v 9.00 hod. se vysílalynedělní půlhodinky armádního <strong>rozhlas</strong>u, připravovanéškpt. Felixem Zbořilem. Na předválečné vysílání dělnického<strong>rozhlas</strong>u navazovalo vysílání Ústřední rady odborů,které zahájilo svou činnost 28. května. Jeho šéfredaktoremse stal J. M. Novák. Vlastní redakce sídlila v Praze; v Plzni,Českých Budějovicích, Brně, Hradci Králové a MoravskéOstravě působili referenti. Odborářské vysílání připravovalo16 zaměstnanců a osmnáctičlenný poradní sbor.Již na programové konferenci v Gräfenberku (1946)se rozpoutala velká debata o armádním <strong>rozhlas</strong>e, jehokvalitě a špatné spolupráci s Čs. <strong>rozhlas</strong>em. Odborné<strong>rozhlas</strong>y, i když se o nich diskutovalo i na dalších programovýchkonferencích, však nadále zůstávaly mimorámec Čs. <strong>rozhlas</strong>u, byť formálně byly spojeny se vzdělávacímodborem. Na jeho vysílacím čase se odborné<strong>rozhlas</strong>y podílely více než šedesáti procenty.V roce 1947 věnoval <strong>rozhlas</strong> poměrně značný prostori vysílání pro nejrůznější zájmové skupiny; tak vznikalyzárodky pozdějších odborných redakcí. Pro zahrádkářese vysílal pořad Naše zahrádka, pro filatelisty a šachistyfilatelistická, resp. šachová hlídka a pro technikyod července začalo vysílání pořadu Znáte svůj přijímač?Prvním pravidelným vysíláním pro venkov mimo rámeczemědělského <strong>rozhlas</strong>u se staly Hovory k vesnici, vysílanéod 5. ledna 1948 na Praze I ve 20.45 hodin. Od následujícíhodne zahájila brněnská stanice vysílání pořaduDobrý den, sousedé. Zemědělcům byl určen i Zemědělskýkroužek. Na počátku roku 1948 vysílal Čs. <strong>rozhlas</strong>pro zemědělce celkem 180 minut týdně.V souvislosti s přípravou nové programové strukturybyl znovu nastolen požadavek řešit otázku odborných<strong>rozhlas</strong>ů a hlídek, které působily jako externí subjekty.Jako racionální řešení se jevilo vytvoření odbornýchredakcí v Čs. <strong>rozhlas</strong>e.Vysílání pro děti a mládežŠkolský odbor nazývaný také odbor pro školy a mládežse velmi pohotově dokázal přizpůsobit potřebámsoučasnosti; připravoval diferencovaně pořady provšechny stupně škol. Od původního poslání, kdy sloužiljako doplnění a zpestření výuky zejména pro oblastvlastivědné a umělecké výchovy, se posouval po roce1945 přes témata společenská stále více k ideologickým.221
Change language