CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8200zahájila slova: „Právo, spravedlnost a vůle pracujícíholidu triumfovaly. Od včerejška má republika vláduopravdové Národní fronty.“ 32Následujícího dne přijal ministr informací V. Kopeckýzástupce akčního výboru Čs. rozhlasu v čele s jehopředsedou K. Stahlem v doprovodu generálního řediteleB. Laštovičky a vedoucího rozhlasového odboru ministerstvainformací dr. Miroslava Buriana. Poděkoval všem zaměstnancůmČs. rozhlasu za „neocenitelné služby, kteréČs. rozhlas v kritických dnech prokázal vládě KlementaGottwalda, lidové demokracii a celému národu“. 33Obdobně se situace vyvíjela na Slovensku. Gustáv Husákjako předseda Sboru pověřenců pozval 20. února vedeníSlovenského rozhlasu a vydal jasné pokyny: zabezpečitvysílání manifestace ze Staroměstského náměstíi z následného sjezdu závodních rad. KSS se zmocnilavedení rozhlasu, řídila program i technickoorganizačnízáležitosti. Do vysílání se stejně jako v českých zemíchdostávala jen stanoviska souhlasící s Gottwaldovoupolitikou. Když dr. Lettrich, předseda SNR a Demokratickéstrany Slovenska, intervenoval u předsedy akčníhovýboru Jozefa Vrabce kvůli vystoupení ministra financídr. Mateje Joska, odpověděl mu J. Vrabec: „Páni, vy užviacej do našich mikrofónov hovoriť nebudete.“ 34Rozhlas vyvinul také značné úsilí, aby se příslušnéinformace dostaly k posluchačům v zahraničí. Prostřednictvím34 kW krátkovlnné stanice v Poděbradechvysílal do šestatřiceti států světa na pěti kontinentech,denně sedm a půl hodiny v devatenácti jazycích včetněesperanta. Vedle zpráv, informací a komentářů o událostechzařazoval do relace Praha dnes i líčení událostíočima cizinců pobývajících v naší republice. 35K zabezpečení „správného“ vysílání po únoru 1948 požádal2. června rozhlasový akční výbor Komisi závodníchmilicí o ustanovení vlastní závodní milice Čs. rozhlasu.Ve dnech 26.–29. dubna 1948 se v Praze konalakonference programových pracovníků o úkolech pronejbližší období. Obecně bylo konstatováno, že programovýrozvoj brzdí technické nedostatky. Podstatouzásad přijatého rozhlasového protiplánu 36 bylo zlidověnírozhlasového vysílání a nový způsob zprostředkováníkulturních hodnot nejširším lidovým vrstvám v duchusměrnic vydaných Sjezdem národní kultury. 37V polovině roku 1948 došlo i ve vedení rozhlasuk dvěma významným změnám: B. Laštovičku vystřídalK. Stahl, k 1. červenci rozhlas opustil i dosavadní šéfzpravodajství J. Hronek. S jeho odchodem se změnilai organizace zpravodajství. Převzatá organizační strukturanevyhovovala plně potřebám rozhlasu v době, kdyprodělal prudký programový rozmach a jeho posláníse v nových společenských poměrech měnilo. Bylozapotřebí přebudovat vnitřní organizaci, jasně vymezitkompetence mezi jednotlivými složkami a odstranitfunkční duplicity. Politické zpravodajství, odborpro zvláštní úkoly, reportážní odbor a krátkovlnnévysílání byly sloučeny do politické a informačnískupiny. Jejím ředitelem byl k 21. červnu jmenován šéfvzdělávacího odboru Zdeněk Novák. Dosavadní školskýrozhlas a přednáškový odbor byly spojeny do vzdělávacíhoodboru, jehož řízením byl pověřen RNDr. JosefKolář. Po únoru se změnilo i vedení správního odboru.K. Remeš, který byl v letech 1945–1948 současněi místopředsedou Správního sboru, byl označen zapoliticky nespolehlivého. Odešel do exilu. Ve funkci jejnahradil dr. Vojtěch Strnad. Nedobrovolně se s Čs. rozhlasemrozloučili i hlasatelé Zdeněk Mančal a StanislavKozák, kteří byli k 31. březnu propuštěni „pro negativnípostoj k demokratickému zřízení“. Pracovní poměr bylukončen i se zahraničním zpravodajem Čs. rozhlasuv Londýně Václavem Jindřichem Linhartem (zůstal natrvalov Anglii, kde pracoval mj. i jako redaktor českéhovysílání BBC). Obdobný byl i případ Miloše Midlocha.Miloš Midloch (1913)V únoru 1948 byl vyslán jako zpravodaj Čs. rozhlasu doNew Yorku, v prosinci 1948 s ním byl rozvázán pracovnípoměr na základě záznamu, že „dne 12. 9. 1948 přestalvykonávat povinnosti zahraničního zpravodaje a podle důvěrnýchinformací navázal spolupráci s dr. Zenklem“. 38Ve dnech 3.–5. listopadu 1948 se konala pracovníschůze Čs. rozhlasu v Autoklubu v Praze. Hlavním úkolembyla příprava programu na první čtvrtletí následujícíhoroku, zahajujícího první pětiletku. Tato konferencejiž probíhala v jiné politické atmosféře. Podstatně většívýznam se při hodnocení programu i zaměstnanců kladlna kritéria politická. Generální ředitel K. Stahl vyzvalpřítomné ke kritice a sebekritice, které povedou kezlepšení práce. Vedle vlastní kritiky zdůraznil i významkritiky vnější, především od posluchačů. Současnězdůraznil i potřebu soustavného politického vzdělávání