CRo kniha - Český rozhlas

gátech, dvaatřicet delegátů zastupovalo společenskéorganizace, doplňovalo je osm významných osobností.Slovenskou část parlamentu tvořilo sto poslanců – počtyřiceti zástupcích měly politické strany, dvacet zastupovalospolečenské organizace. Ustavující schůzeProzatímního národního shromáždění, která se sešla28. října 1945, zvolila předsedou národního socialistuJosefa Davida, potvrdila ve funkci prezidenta republikyEdvarda Beneše a vyslovila důvěru vládě Zdeňka Fierlingera.Dne 28. února 1946 Národní shromáždění ratifikovalovšechny dosavadní dekrety.Hospodářské poměryPrvní poválečná vláda převzala zemi s hospodářstvímrozvráceným válkou, průmyslová výroba bylajednostranně deformována orientací na zbrojní výrobu,doprava a pošta byly ochromeny.Nejnaléhavějším úkolem byla obnova hospodářství.Bylo nutné opravit komunikační sítě, železnice, mosty,cesty. Jedním z prvních opatření vlády bylo zavedeníinstituce národní správy, která měla zajistit péči o zabavenýmajetek Němců, Maďarů a zrádců a plynulýchod výroby. K 31. srpnu 1945 pracovalo pod národnísprávou devět tisíc podniků, dekret o závodních radáchz 24. října zakotvil dělnickou kontrolu v podnicích. Téhoždne byly podepsány první znárodňovací dekrety,které vyvlastňovaly klíčový průmysl a podniky nad 500zaměstnanců. Zespolečenštěný sektor produkoval nadpolovičnívětšinu národního důchodu.K socialistickým přeměnám došlo i v zemědělství.Na jaře 1945 byla na východním Slovensku zahájenapozemková reforma, 21. června 1945 byl vydán dekreto urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů a domácíchzrádců. Realizaci zajišťovaly rolnické komise vespolupráci s národními výbory, celkem jedna třetina veškerépůdy změnila vlastníka. Při obnově hospodářstvípomáhaly pracovní brigády. I přes zavedení všeobecnépracovní povinnosti dosáhla výroba v roce 1945 pouzepadesáti procent předválečné úrovně.Pro obnovu národního hospodářství byla uskutečněnak 1. listopadu 1945 měnová reforma. Inflační protektorátnípeníze nahradila československá koruna. Druháetapa měnové reformy zdanila majetek a přírůstek majetku.Jejím cílem bylo postihnout válečné zisky. Přestozůstával zachován přídělový lístkový systém na zboží.Po prvním jednání třetí vlády Národní fronty (vytvořenépo volbách v roce 1946) seznámil její předsedaKlement Gottwald Národní shromáždění s tzv. Budovatelskýmvládním programem, který předpokládal dodvou let vytvořit novou ústavu. K obnově hospodářstvíbyl vytýčen dvouletý plán (1947–1948), jehož cílem byloo deset procent překročit průmyslovou výrobu úrovněroku 1937, ve většině oborů se vyrovnat předválečnéúrovni, industrializovat Slovensko, rozvíjet klíčová odvětvíprůmyslu jako hutnictví, energetiku apod.Palčivým problémem byl nedostatek pracovních sil;bylo zapotřebí získat půl milionu nových pracovníků proprůmysl a zemědělství.V zemědělské výrobě počítal Budovatelský programs dosažením předválečné úrovně. Tato část programuzahrnovala revizi pozemkové reformy, zaknihování přídělůpůdy, scelování, demokratizaci honebního práva,budování strojních traktorových stanic a elektrifikacivenkova. KSČ ovládající ministerstvo zemědělství vypracovalaucelený agrární program, vyhlášený 4. dubna1947 v Hradci Králové (odtud „Hradecký program“).Program podpořila sociální demokracie, ostatní stranyjej odmítly. Přes jejich odpor schválilo Národní shromáždění11. července 1947 zákon o revizi pozemkovéreformy, podstatně měnící strukturu vlastníků půdy.Plnění úkolů dvouletky v prvním roce bylo úspěšné.Na jaře 1947 byly sníženy ceny řady životních potřebi daně, zlepšilo se zásobování, zvýšily se rodinné přídavky,čímž se zlepšila životní úroveň. Rok 1947 bylale pro československé hospodářství velice nepříznivý.Mimořádné sucho bylo příčinou katastrofální neúrody.KSČ navrhla financovat výdaje z výnosů mimořádnýchzdanění, tzv. milionářské dávky. Návrh na zdanění 35 000československých milionářů podporovala Ústřední radaodborů, avšak při projednávání ve vládě 27. srpna 1947byl hlasy ministrů ostatních stran zamítnut. KSČ protouzavřela se sociální demokracií dohodu o společném postupuv otázce milionářské daně a v září 1947 se podařiloprosadit její schválení.Řešení národnostní otázkyNově bylo nutné řešit i národnostní otázku, předevšímvztah Čechů a Slováků. Košický vládní program pokročilod předmnichovské koncepce čechoslovakismuk uznání svébytnosti Slovenska včetně jeho zastoupení185