CRo kniha - Český rozhlas

B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8202literárně-dramatický a hudební. Na alternativním programu(Praha II) se mezi 18.00 a 19.00 hod. vysílalypořady mluveného slova, zakončené před Rozhlasovýminovinami odborářským vysíláním. Následovaly do 19.30hod. Rozhlasové noviny, po nich lehký hudební pořad.Od 20.00 hod. se vysílal fejeton nebo vzdělávací okénko,které střídala populární hudba, pásmo či přednáškovécykly. Od 21.00 hod. měl program z hlediska náročnostisestupnou tendenci – vysílala se taneční hudba, reprízykabaretů, revuí apod.Dvojí program se nepodařilo zcela uskutečnit, protožeani jeden z řetězců vysílačů nebyl i přes několikzvažovaných variant schopen pokrýt kvalitně celé územístátu jedním, natož dvěma programy. Po celé období takexistoval jeden program hlavní a k němu pouze alternativnídruhý program, slyšitelný na poměrně malémúzemí. Zejména ve večerních časech je doplňovalyvlastní programy regionálních stanic, takže se vysílalosoučasně až sedm programů, slyšitelných na malémúzemí. Stále více se ukazovala potřeba vysílání dvoudiametrálně odlišných programů. Nezbytným předpokladem,samozřejmě kromě dostatečného pokrytí územísignálem, bylo plánování a spolupráce stanic. Bylo takétřeba brát ohledy na psychologii posluchače, napříkladodlehčit ranní vysílání, nezařazovat do něj náročná hudebnídíla, do časů večerních proti vysílání z Londýnanasazovat přitažlivé programy, přitahovat a udržovat pozornostposluchačů k programu i vysíláním upoutávekna pořady, které budou následovat.Po vytvoření jednotného Čs. rozhlasu vedení plánovalozavedení jednoho celostátního programu šířenéhona dlouhé vlně a dvou samostatných programů národních.EkonomikaRozhlasový poplatek byl před osvobozením 15 korun,po měnové reformě byl od 1. dubna 1946 zvýšenna 25 Kčs. Všeobecná cenová kalkulace ovšem počítalas trojnásobkem předválečné cenové hladiny, takže taktostanovený poplatek byl de facto nižší než před válkou.Z vybíraného poplatku připadlo rozhlasu 60 %, zbývajících40 % si ponechávala pošta. Ta ale svůj podíl na rozhlasovémpoplatku užívala k účelům jiným než pro rozvojrozhlasu. Nezajistila ani výstavbu nových vysílačů,které by rozšířily pokrytí území signálem nebo zlepšilyposlech v oblastech, kde byl nemožný nebo silně rušenpro zastaralé a nevyhovující vysílače.Značné náklady si v prvních dvou letech vyžádalo vybudovánízpravodajství. V roce 1946 představovaly jehopersonální výdaje 7,5 milionu korun, na poplatcích ČTKa agenturám zaplatil rozhlas 900 000 Kčs, na dálnopisy,poštovné a telefony 1 625 000 Kčs. Nově vybudovanáposlechová služba stála Čs. rozhlas 2 miliony Kčs.Podíl jednotlivých nákladů na celkových výdajíchrozpočtu Čs. rozhlasu byl v roce 1946 následující:programový provoz 57 %,technický provoz 16 %,všeobecné náklady 9 %,správní výdaje 11 %,investice 7 %.Z programových nákladů spotřebovalo hudební vysílání69,82 %, odbor slovesný 12,82 %, školský a vzdělávací6,51 %, reportážní 0,71 %, zpravodajský 3,16 %,krajové vysílání 1,5 %.Čs. rozhlasu se podařilo poměrně rychle vytvořit rozsáhlousíť externích spolupracovníků: za rok 1946 zaznamenalprogram více než 4500 účinkujících, ve vysílání seobjevilo přes 200 instrumentálních a přes 200 vokálníchtěles. Ve vysílání bylo přímo užito děl 2300 autorů, díladalších byla užita při tvorbě pořadů. V roce 1947 se zvýšilpočet externistů na 8000.Investiční program vlády počítal ve dvouletém plánuse 137 miliony Kčs pro rozhlas. Vlastní rozpočet rozhlasupro rok 1947 činil přes 280 milionů Kčs, z toho pro programbylo plánováno 49,6 %, do technických provozů12,2 %. Varovným signálem pro vývoj rozhlasových financíbyl postupný růst provozních nákladů v poměruk investicím. V roce 1948 byly provozní náklady plánoványve výši 55 %, skutečnost činila 62 %, čímž byloohroženo plnění investičních záměrů. Jedním z hlavníchdůvodů neuspokojivého vývoje rozhlasových financí byltrvalý růst počtu pracovníků.MEVROVýznamnou událostí byl Den rozhlasu v roce 1948,kdy Čs. rozhlas oslavil čtvrtstoletí své existence. Oslavy