B U D O V A T E L S K Ý R O Z H L A S 1 9 4 5 – 1 9 4 8188Velice výrazně se její vliv projevoval zejména v Československém<strong>rozhlas</strong>e, řízeném ministerstvem informací.Situace v <strong>rozhlas</strong>ePrvní týdny po válce byly v Čs. <strong>rozhlas</strong>e poznamenánybojem o jeho ovládnutí jednotlivými skupinami.Pověřený ředitel prof. O. Matoušek, snažící se o sjednocenívšech <strong>rozhlas</strong>ových pracovníků, jmenoval vedoucíjednotlivých organizačních složek se zřetelem naodbornost: Zdeňka Morávka ředitelem pražského vysílání,Mirko Očadlíka ředitelem programu, Karla Remešesprávním ředitelem, Ladislava Janíka ředitelemtechniky a Františka Kamila Zemana šéfredaktoremzpravodajství.Bylo třeba likvidovat škody způsobené válkou, nahraditzničené <strong>rozhlas</strong>ové zařízení, pokrýt vysílánímcelé území a podporovat nově vzniklá studia. Obnovitpravidelné vysílání bylo možné jen díky úsilí zaměstnanců<strong>rozhlas</strong>u. Nová vstupní dvorana Čs. <strong>rozhlas</strong>ubyla otevřena teprve 16. prosince 1946. Chybělo téměřvše: technické zařízení, záznamový materiál i dostatekzkušených pracovníků; přesto bylo nutné vysílat. Nověse tvořily zpravodajský odbor, zahraniční oddělení,propagační a statistické oddělení, bylo třeba zahájitpublikační činnost, vytvořit plánovací oddělení. Ještě naprogramové konferenci v Karlově Studánce v roce 1947musel Mirko Očadlík konstatovat neuspokojivý stav:„Dovolte, abych začal zcela prosaicky – jak se zlepšilnáš celkový provoz pracovní od revoluce 1945. V roce1945 v květnu a ještě v červnu jsem chodil po <strong>rozhlas</strong>ea měl jsem v kapse krokoměr a měřil jsem nutnou potřebukroků, které jsem musel udělat, abych dal všemmístům disposice k uskutečnění určitých programovýchvěcí. A vycházelo mi, že jsem po budově <strong>rozhlas</strong>uod časného rána do pozdní noci udělal i 37 km za den.Když dnes se stane něco při vysílání a je zapotřebíokamžitě instruovat inspektora, zvednu telefon a několikrátjsem udělal, že jsem si zapnul stopky. Trvaloto až 21 minut, nežli jsem dostal telefonické spojení.Lépe by bylo seběhnout dvě patra dolů a použít takstaré krokové methody. Paní a pánové, vypadá to jakoanekdota, ale je to fakt, velmi těžký fakt. Víte, že námv Praze stále ještě nefunguje automatická telefonnícentrála a věci jsou po této stránce ztíženy měrouneobvyklou...“ 6Svou činnost obnovily předválečné odbočky Radiojournaluv Brně a v Moravské Ostravě, na Slovenskuv Bratislavě a v Košicích. Nově začala v květnu 1945vysílat některá další studia. Od 5. května zahájila v Plzničinnost západočeská vysílačka. Týž den zahájil vysíláníi jihočeský <strong>rozhlas</strong> v Českých Budějovicích, ale až do8. května se dostal zpět do rukou nacistů. Pravidelné vysílánízahájil 9. května. Moravská Ostrava začala 11. květnapokusně vysílat na vlně 255,3 m 7 . Od 8. července se vrátilana svou původní vlnu 222,6 m a od 23. září zahájil provozobnovený svinovský vysílač. Bratislava začala pokusněvysílat 31. května. Od července vysílalo studio v HradciKrálové na vlně 240 m (denně od 7.30 do 22.30 hodin).Obsahem vysílání byly čtyřikrát denně místní zprávy, vezbývajícím čase přejímalo program Prahy.Liberální očistaMnoho <strong>rozhlas</strong>ových pracovníků bylo vězněno v koncentračníchtáborech. Za odbojovou činnost zaplatilisvými životy ředitel brněnského studia ing. Antonín Slavík,techničtí pracovníci ing. Jaroslav Kleiner, ing. StanislavSinger, Vladimír Cimrhakl, Josef Holas a VáclavKopp, redaktorka Milena Balcarová-Fischerová, hlasateléPavel Donner a Zdeňka Walló, člen orchestru JiříLobosický, úřednice programového ústředí GertrudaMartinetzová a správní úředník Josef Weiss.Bezprostředně po válce nedošlo k výrazným personálnímzměnám. Ze služeb <strong>rozhlas</strong>u byli v rámci liberálníočisty propuštěni zaměstnanci, kteří se provinili svýmchováním během okupace, a dále ti, kterým nebylo vydánoosvědčení o národní spolehlivosti nebo kteří byliza své jednání vyšetřováni lidovými soudy. V Čs. <strong>rozhlas</strong>ev Praze bylo ustaveno šest tříčlenných vyšetřovacích komisí,které prověřily činnost asi šedesáti zaměstnanců,vůči jejichž chování za okupace byly vzneseny výhrady.Podklady pro jednání soudů poskytovala závodní radana základě vyjádření zaměstnanců. Očistné komisi bylopředloženo podle dekretu č. 105 ze 4. října 1945 k posouzení13 případů. Týkalo se to například Františka Kožíka,Vladimíra Šimáčka, Karla Boleslava Jiráka, Zdeňka Morávka,Františka Dyka, Jana Kühna, Josefa Švába a členůhereckého souboru. Po dobu vyšetřování byli obviněnízaměstnanci suspendováni.Nejznámějšími případy kolaborace byli Alois Kříž,Karel Werner, Bohumil Jaroš a Josef Opluštil.
189Smuteční tryzna u budovy <strong>rozhlas</strong>u 11. 5. 1945Alois Kříž, autor pronacistických propagandistickýchkomentářů, vychvalujících představitele Třetí říše, bylhlavním pronacistickým exponentem v protektorátním<strong>rozhlas</strong>e a autorem politických komentářů, antisemitskýchpřednášek Co víte o židech a politických skečů zesměšňujícíchvedoucí osobnosti spojenecké aliance Churchilla,Roosevelta a Stalina a čs. exilovou vládu, zejména prezidentaBeneše. K provádění těchto scének si německévedení <strong>rozhlas</strong>u a kolaborantská fašistická organizaceVlajka vynucovaly interpretaci nejlepších českých hercůa komiků pod hrozbou, že odmítnutí znamená nepřátelskýpostoj vůči Říši. I od publicistů a reportérů byla A. Křížemvyžadována politická aktivita. Hned na počátku Květnovéhopovstání byl vzat do vazby Národního soudu, kambyly předány i všechny jeho osobní spisy a dochovanétexty. Propuštěna ze služeb Čs. <strong>rozhlas</strong>u byla i jeho sekretářkaEliška Hlochová. 8Další z pronacistických exponentů, Karel Werner, autorpřednášek o zvěrstvech páchaných na východní frontě, bylzatčen v neděli 6. května ve svém bytě.Bohumil Jaroš, který vykonával funkci šéfa hlasatelův protektorátním <strong>rozhlas</strong>e, byl sice v květnu 1945 uvězněnna Pankráci, vypovídali proti němu všichni hlasatelé,avšak odsouzen nebyl. V jeho prospěch svědčili lidé mimo<strong>rozhlas</strong>.Josef Opluštil, autor politických skečů zesměšňujících vedoucíosobnosti protiněmecké koalice, byl rovněž uvězněnna Pankráci. Za účinkování v jeho skečích byla řada herců
Change language