10.07.2015 Views

CRo kniha - Český rozhlas

CRo kniha - Český rozhlas

CRo kniha - Český rozhlas

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Annou Hostomskou. V Hodinkách dobré pohody sevysílal i cyklus humorných obrázků z obyčejnéhorodinného života, jehož autorem byl Karel Hlubuček.Mimořádné oblibě posluchačů se těšila Mánička, kterouhrála členka DRDS Alena Kášová. Zkušenosti ukázalypotřebu ustavit samostatné zábavní oddělení, nezávisléna hudebním odboru.Jak ukazoval dopisový ohlas, posluchač lépe přijímalveselohry než politickou satiru, při kvalitním výběru poměrnědobře akceptoval i operetu. 93 Oddělení populárníhudby připravilo v roce 1946 k vysílání opery Fra Diavoloa Carmen, operety Polská krev, Král tuláků a Svatbav Malinovce. V roce 1947 kromě pěti operet a čtyř operzorganizovalo pohostinské vystoupení dirigentů malýchmimopražských orchestrů, připravovalo hudebnísoutěže, hudebně literární pásma (Tisíc a jedna noc),Kabarety z Kavárny Vltava, Kabarety Oldřicha Nového,dvě hudební veselohry (bratři Khunové, VratislavBlažek) a řadu kvizů. Pořad Hudební hádanky připravovanýA. Hostomskou a vysílaný od prosince 1946 sesetkal s velkým posluchačským ohlasem, do soutěžese v hojném počtu zapojily i děti. Celkem toto odděleníodvysílalo 101 premiér a 41 repríz, což představovalo26 pořadů měsíčně. Vše zajišťovali dva referenti, AnnaHostomská a Vladimír Dvořák.Vokální a folklorní oddělení vysílalo písně z krajů,vystoupení pěveckých souborů v pražských školách,organizovalo sběr národních písní. V roce 1946 připravilocelkem 269 relací, z toho 114 sám vedoucí referentAlbert Pek. Největším problémem, s kterým se oddělenítrvale potýkalo, byl nedostatek vhodných upravovatelů,což souviselo především s výší honorářů.U posluchačů zábavné hudby se oblibě těšil pořadE. Uggého Cesta k jazzu a také pořad L. Čermáka připravovanýz gramodesek. Posluchači ovšem požadovaličastější a pravidelnější spolupráci s orchestrem K. Vlacha.Rozhlasová tělesaV roce 1948 v rámci Čs. <strong>rozhlas</strong>u působilo deset uměleckýchhudebních souborů, z toho čtyři v Praze. Největšíbyl Symfonický orchestr pražského <strong>rozhlas</strong>u,který měl 96 členů, dále Pražský <strong>rozhlas</strong>ový orchestrs 51 členy, Ondříčkovo kvarteto jako komorní sdruženíČs. <strong>rozhlas</strong>u ve složení Vincenc Zahradník, RichardZika, Jaroslav Pekelský, Bedřich Jaroš a Pěvecký sborse sedmdesáti členy. Celkem zaměstnávala hudební tělesav Praze 221 členů. Dalším uměleckým tělesem byl34členný Rozhlasový orchestr v Plzni, brněnský Symfonickýorchestr s 67 členy a Malý orchestr s 27 členy,35členný ostravský Rozhlasový orchestr, 52člennýRozhlasový orchester v Bratislavě a Prevádzkovýorchester v Košicích s 28 členy. Všechna tělesa dohromadyměla 464 členů. Významné pocty se Symfonickémuorchestru pražského <strong>rozhlas</strong>u dostalo 27. března 1946přijetím jeho delegace prezidentem Benešem.Dlouhodobým problémem bylo obsazení funkcešéfů obou pražských orchestrů. Po odchodu OtakaraJeremiáše v roce 1945 nebyla funkce šéfa SOPR obsazenaaž do 1. září 1947, kdy nastoupil Karel Ančerl.Společně vystoupily oba pražské orchestry na koncertupořádaném pro účastníky všesokolského sletu v pražskéLucerně. Pod taktovkou K. Ančerla provedly DvořákovySlovanské tance.Součástí spolupráce mezi <strong>rozhlas</strong>ovými stanicemibyla i pohostinská vystoupení dirigentů, kdy napříkladbrněnský Břetislav Bakala nebo bratislavský ĽudovítRajter dirigovali SOPR. Návrh na získání zábavnéhoorchestru pro <strong>rozhlas</strong> a gramofonový průmysl nebylrealizován kvůli velkým nákladům, ale zcela tato myšlenkanezapadla. Uvažovalo se o alternativním řešení,založeném na externí spolupráci. V tomto směru jednalovedení hudebního odboru s AMU.Rozhlasový servisposluchačůmRozhlasový časopisInformace o programech přinášel posluchačůmprogramový věstník vycházející jako týdeník pod názvemNáš <strong>rozhlas</strong>. Jeho vydavatelem byl Orbis, za<strong>rozhlas</strong>ovou část byl odpovědný F. K. Zeman, který byli nejpilnějším přispěvatelem. Důvodem nebyly jeho ambice,ale fakt, že jen velmi těžko získával příspěvky odostatních zaměstnanců.Od 6. čísla v roce 1947 doznal časopis kromě novéúpravy i zdvojnásobení rozsahu z dosavadních 16 na229

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!