Ezopovy bajky (pdf)

potkalo. Poznav²i pak to my², ºe by jat byl, °ekla k n¥mu, t¥²íc jej, aby se nic nebál, ºemu se chce za dobrodiní jeho, kteréº jí byl u£inil, odplatiti, a toho dobrodiní ºe jest vd¥£na,dokázati. I v²eckny chytrosti a lsti k tomu v¥zení p°iloºené vyhledav²i a je poznav²i, vzalap°ed se práci zub·v svých a po£ala p°ekusovati a rozvazovati v²eckny uzly té vazby, a v²eckyjejí chytrosti v nic obrátiv²i, tudy lva vysvobodila a vesele do lesa odeslala.Tato báse¬ u£í, ºe malých a níº²ích nemáme potupovati, neb´ p°ichází hodina, ºe, coºjsme koli komu u£inili, v²eckno se nám nahradí.1.17 O dvou supíchKdoº se rád s kaºdým vadí a hadruje, ten se v pot°eb¥ své a nouzi pomocí ode v²ech opova-ºuje. O tom máme tuto báse¬ sly²eti.ƒasu jednoho roznemohl se sup. A kdyº leºel mnoho m¥síc·v, tak ºe ºádné nad¥je nem¥l,aby m¥l ºiv z·stati, prosil s plá£em mate°e své, aby chodila po místech svatých a za n¥jslibovala, coº by kdoli cht¥li, ºe ob¥tovati chce, jediné aby mohl k zdraví navrácen a ténemoci prázden býti. Mát¥ odpov¥d¥la, ºe to ráda chce u£initi, ale ºe se obává, ºe z tohonic nebude, °koucí: Ty jsi vºdycky prve bez bázn¥ Boºí na sv¥t¥ ºiv byl, kostely jsi zloupil,v²eckny oltá°e po²kvrnil, aniº jsi které svátosti sob¥ co váºil; kterakº tedy mám za tebeprositi?"Tuto báse¬ sob¥ váºiti mají ti, kte°íº v h°í²ích jsou, a odpu²t¥ní jich bez srdce skrou²enéhoa bez zpov¥di dojíti cht¥jí. Má jeden kaºdý £lov¥k nejprve £istým býti, chce-li od Boha v tom,za£ ho prosí, usly²án býti. I také ti lidé, kte°íº se obecn¥ jiº nyní rozdvojují a s kaºdým nevolimíti cht¥jí, vºdycky lstiv¥ s protivností ºivi jsouce, kdyº na n¥ jaká pot°eba p°ijde, tehdáºoby£ejn¥ beze v²í pomoci opu²t¥ni bývají.1.18 O lvu, kanci, bejku a vosluMoc kdoº potratí, ten´ také má vysokomyslnost svou s sebe sloºiti, aby ode v²ech trestánnebyl. Jakoº tato fabule aneb rozprávka oznamuje.Lev, pro mnohá svá léta jiº jsa nestate£ný, ºe i na své síle velmi zemdlen byl, tu p°i²elk n¥mu kanec, slin¥ se a zuby klapaje, a t¥mi ²kodu sob¥ u£in¥nou jemu odplacuje. Bejktrkal ho a ranil vob¥ma rohy. Vosel pak, vida ho jiº zemdleného, a an k ni£emémuº není neºleºeti, v¥da, ºe prvé nep°ítelem jeho byl, ude°íl ho velmi tuze nohou v £elo. Lev, vzdech²i,°ekl: Kdyº jsem já p°i své síle a mocí byl, tu jsem ºiv byl u veliké cti, v²em hrozný jsembyl, a v²ecka zví°ata se mne bála, a kdoº jedné na mne zpomenul, kaºdý se mne zhrozil.Zase jsem mnohým dobrotivý byl, kterýchº jsem ni£ímº neurazil, ale pomoc jim u£inil: ti jiºv²ickni proti mn¥ se zakyselili. A jakº mé síly a moci zbaven jsem, tak v²eckna má £est s nípominula."Tato báse¬ napomíná a u£í mocn¥j²í, aby p°i své mocí dobrotiví a p°ív¥tiví byli, abyniºádná pomsta po vykonání mocí na n¥ nep°i²la.12