Ezopovy bajky (pdf)

Tato báse¬ oznamuje, ºe závisti zlehka se vyvarovati nem·ºeme, a a£koli s prací se jíuvarujeme, v²ak je²t¥ proto pokoje míti nem·ºeme.7.12 O vlku a o li²ceMnoho t¥ch jest, kte°íº prvé mist°i býti neº u£edlníci cht¥jí, a prvé jiné u£iti, neº se saminau£ili. Ti, kdyº se o jednání moudrých lidí pokusí, aby je konati m¥li, oby£ejn¥ u velikouhanbu i ²kodu upadají.O tom tato fabule oznamuje.Li²ka ²la k vlku, proseci ho, aby jejího syna v svaté vod¥ zmyl, a skrze to aby jehoduchovním otcem aneb kmotrem byl. Vlk °ekl, ºe to rád chce u£initi. Jakº se pak to stalo,dali tomu dít¥ti jméno Benediktulus. Po n¥kolika m¥sících p°i²el vlk k li²ce a dí k ní: Medle,kmotra, prosím tebe, daj mi toho mého syna na n¥který £as, a´ ho nau£ím svému um¥ní,kterak by se snadn¥ ºiviti i také lehce mohl, a to mu okáºi, coº by mu najpot°ebn¥j²íhoa najuºite£nej²ího býti mohlo. A p°esto ty má² dosti jiných d¥tí, kteréº s velikou prací musí²ºiviti." Li²ka °ekla k vlku: Pane kmot°e, m·ºe² u£initi, jakº´ se líbí, a z toho já tob¥ veliced¥kuji, ºe ty se o mé dobré i d¥tí mých stará²."I vzal vlk syna duchovního svého s sebou, a v noci ²el do chlév·v, hledaje, zda by coulovíti mohl. Ale kdyº míti nic nemohl, bral se ráno na vysoký vrch, kterýº byl nad vsí,s kteréhoº v²ecko do vsí vid¥ti mohl, i °ekl k Benediktulovi, synu svému: Já jsem dnes p°iov£incích byl, a nic nezp·sobiv, velmi jsem ustal; nyní já chvilku poleºím, a ty hle¤ a nespi,pozor maje, kdyº se dobytek na pole poºene, tehdẠmne zbudí², zda bychom pochytitico mohli." A kdyº vlk spal, zavolal na n¥j Benediktulus dob°e p°ed svítáním, °ka: Pane,pane!" Vlk vece: Co chce², syná£ku Benediktule?" Dí Benediktulus: Opravdu, jiº svin¥ jdouna pastvu." Vlk vece: Já nestojím kusa o svin¥, neb jsou plné uhr·, a kdyº je koli jím, tedami vdycky trhání v b°i²e d¥lají a st°evní dnu bou°í, a n¥kdy mi v hrdle p°esedají." Na svítáníop¥t volal Benediktulus: Pane, pane!" Vlk vece: Co mi chce²?" Benediktulus: Jiº volovéa krávy jdou na pastvu." Vlk °ekl: Nedbám také na ty, neb velmi silné a udatné psy mají;kdyºkoli m¥ uhlédají, vdycky mne cht¥jí zamordovati. K tomu sedláci mají pastý°e, kte°íºmoji nep°átelé jsou, a jakº mne rychle uhlédají, ihned náhle po mn¥ k°i£í." Po t°etí op¥tvolal Benediktulus: Pane, pane!" Vlk vece: Co chce², m·j synu?" Benediktulus: Jiº kon¥vedou na pastvu." Dí k n¥mu vlk: Hlediº piln¥, kam je poºenou!" Benediktulus vece: Vidím,ºe je na louku ºenou nedaleko od lesa, na kteréº mnoho stromoví a d°íví stojí." I vstav vlk,²el do toho lesa tejn¥ a ml£e, aby od ºádného vidín nebyl, aº práv¥ do k°oví mezi herkyp°i²el. I chytiv jednoho dob°e tu£ného kon¥ za ch°íp¥, hned jej porazil a umo°il. Toho se vlkaº do sytosti najedl i s synem svým Benediktulem.Potom hned Benediktulus ²el k vlku a dí k n¥mu: Pane, chce²-liº mi co je²t¥ rozkázati?Neb jiº chci zase dom· k mate°i své, a jiº tak mnoho toho znám a umím, ºe mi se nenípot°ebí více u£iti. Také jiº dále nepot°ebuji ºádného mistra." Vlk °ekl: Já´ bych tob¥ je²t¥,jakº bych mohl, jíti pre£ nedal." Benediktulus vece: Já nakrátce nez·stanu." Vlk °ekl: Zdámi se, ºe potom toho bude² litovati; pon¥vadº pak z·stati nechce², jdíº u pokoji a mate°esvé ode mne pozdrav." A tak Benediktulus vyvstav, bral se zase k mate°i své.Vidouci jej pak mát¥ jeho, °ekla k n¥mu: Pro£eºs se tak brzo zase vrátil?" Odpov¥d¥l45