Ezopovy bajky (pdf)

5.6 O li²ce a o ko£ceLidé mnozí se chlubí vtipem a velikou moudrostí a jiným se posmívají i ºerty z nich mají.O tom sly² tuto báse¬.Li²ka, potkav²i se s ko£kou na cest¥, po£ala s ní mluviti a ji pozdravovati, °kuci: Zda°B·h, sestra, zda° B·h." Odpov¥d¥la ko£ka: By[s] zdráva byla." Li²ka se jí optala.- Coumí²?" Odpov¥d¥la ko£ka: Um¥ní ºádného neumím, toliko mali£ko umím skákati." I °eklali²ka: Pod mou du²í pravím tob¥, ºe dlouho ºiva nebude²; jak rozumím, nejsi ke v²emv¥cem moudrá a opatrná." Odpov¥d¥la ko£ka: Podlé °e£i tvé musí tak býti, paní li²ko. Alemedle, paní, prosím tebe, pov¥z mi, kolikero um¥ní umí²?" Odpov¥d¥la li²ka a °ekla: Jáumím k samému stu um¥ní, ne prost°edních, ale výborných, ºe jednokaºdé z nich m·ºe mnezachovati a z nebezpe£enství vysvoboditi." K tomu °ekla ko£ka: Teda musí² mnohem déleºiva býti, pon¥vadº tak moudrá jsi." A kdyº tak spolu rozmlouvaly, °ekla ko£ka k li²ce:Sestra, já vidím hin jednoho sem jetí, a s ním b¥ºí dva rychlí chrté, kte°íº vdycky na²inep°átelé jsou." I °ekla li²ka: Neví², co praví², jakº jsi ºiva, vºdyckys bláznivá a stra²livá;protoº, coº nyní praví², by pak i pravda byla, nemáme se proto £eho strachovati." A kdyºse p°iblíºili jízdní a tu ko£ku i s li²kou uhlédali, po£ali náhle a ukrutn¥ na n¥ ²tváti. Vidapak li²ka psy, °ekla k ko£ce: Utíkajme." Odpov¥d¥la ko£ka: Není pot°ebí." Li²ka °ekla:Jist¥ bude pot°ebí, jakº já rozumím." Ko£ka °ekla: M·ºe´ býti, ºe bude pot°ebí, protoºjedenkaºdý hle¤ sám sebe." I po£aly vob¥ utíkati. Ko£ka pak uhlédav²i jeden vysoký strom,na n¥j vsko£ila a tak v²í starosti zbavena byla. Psi pak bez p°estání po li²ce se hnali. Li²kautíkala, jakº nejrychleji mohla; ko£ka na strom¥ sed¥ci, coº mohla najvíce, k°i£ela: O sestrali²ko, jednoho um¥ní n¥kterého uºívaj z t¥ch sta um¥ní, neb les od tebe jest daleko." Psi pakuhonili li²ku a udávili ji.Tato báse¬ napomíná moudré, pilné a vtipné lidi, také zlobivé a lstivé, aby sprostnýcha mén¥ um¥jících nepotupovali ani han¥li.5.7 Li²ka a levLi²ka, jeºto nikdá prvé byla lva nevid¥la, jednou pak, vidouci jej skrze ze¤, potom se s nímpotkala: najprvé tak se ho bála, ºe strachem sk·ro um°ela; po druhé, kdyº jej uhlédala, bálase ho, ale ne tak velmi jako prvé. Uhlédav²i ho pak po t°etí, tak se zmuºila, ºe p°istoupiv²ik n¥mu, rozmluviti s ním sm¥la.Báse¬ vyznamenává, ºe obecenství i hrozné v¥ci snadné k p°ístupu £iní.5.8 Oliva a fíkOliva posmívala se fíku, ºe prý ona bujní v kaºdém po£así, ale fík ºe bujnos´ zárove¬ s po£asímizam¥¬uje. Kdyº pak napadal sníh na n¥, olivu zastihnuv listnatou, na listech se usazuje,s krásou i ji najednou zahubil; ale fík zastihnuv prázdný list·, nic jemu neu²kodil, na zemistékaje.Krása, nejsouc skromna, vlastník·m stává se vý£itkou.37