Ano´ po¬ tvá zpurná mysl p°estala; jiº´ se men²í, neºli jsi sám, posmívá."Tato báse¬ napomíná mohovité, aby chudých nepotupovali, zvlá²t¥ v ten £as, kdyº by sejim dob°e vedlo, a kdyº na ²´astném míst¥ postaveni jsou, aby se jím neposmívali, kdyº byse jim kolo ²t¥stí obrátilo, a jakoº jest v¥c vrtká, jinam ²inulo.3.3 O lvu a konišádný nechlub se um¥ním, kteréhoº neumí², neb sice hanbu míti bude². Jakoº tato báse¬anebo fabule oznamuje.P°esilný lev, vida, an se k·¬ na louce pase, myslil, kterak by se moud°e k n¥mu p°ilouditimohl, aby, chyt¥ ho, sn¥dl. I loudil se k n¥mu ml£e, p°ítelem se prav¥ a ºe by byl dobrýtovary² a léka°. Ale k·¬, porozum¥v zlé lsti jeho, nechal ho tak p°i té jeho ví°e. V²ak protomyslil, jakou by cestu té lsti vyhledal, aby lvovu úmyslu odep°íti mohl. I skr£il jednu nohuzadní, jako by ho velmi velice bolela, °ka: Brat°e lve, nastoupl jsem na trn, pon¥vadº pak tyléka°em jsi, raduji se z p°íchodu tvého a prosím tebe, aby[s] mi spomohl." Lev dobrotiv¥ ²elzzadu k koni, jako by na tu bolest pohled¥ti cht¥l. (A to v²ecko pokryt¥, nic jinᣠneº jakop°ítel, skrejvaje a p°ikrejvaje pokrytstvím lest svou). A kdyº ohledovati cht¥l, ude°il k·¬lva v £elo nohou, aº se p°evrhl, a hned, jakº nejrychleji mohl, odtud utekl. Lev tu dlouholeºe, hnouti se nemoha, a jako °íkaje umrlý. Po dobré chvíli, p°i²ed sám k sob¥, neuhlídalvíce kon¥, ale nalez²i, ºe mu v²eckno £elo i v²eckna hlava zbita byla, °ekl: O jakou jsem jádobrou záplatu za nemoudrost svou vzal, jeºto jsem se k n¥mu byl ml£e p°iloudil a dobrotiv¥se k n¥mu okázal; i cht¥l jsem se potom léka°em d¥lati, jeºto jsem se léka°ství neu£il. Práv¥´mi se stalo, nebo kdybych byl p°i²el jako nep°ítel, bylo by mi se zda°ilo, a tato ²koda anihanba byla by mi se nestala."Protoº jeden kaºdej z·sta¬ p°i tom, £ímº jest, a vyst°íhaj se lºi.3.4 O zví°atech a o ptácíchO nestálé mysli a o dvojitém jazyku Ezop tuto báse¬ pokládá. Odkudº rozumí se, ºe, kdoºse dvoum pán·m chce zachovati, ten takový od ºádného chvály nedojde a vdycky ve zlémdomn¥ní ºiv bude.ƒtvernohá zví°ata m¥la s ptáky válku a nevoli tak velikou, ºe jedna strana druhé v ni-£emº ustoupiti necht¥la. Bojovali pak udatn¥ a siln¥ dlouhej £as spolu. Potom n¥kterej £asodpo£ívali a pokoj s sebou m¥li, a zase op¥t boj a válku svedli. Porozum¥v pak netopý°,ºe by zví°at veliká síla byla, a vít¥z ºe by se p°i nich okazoval, boje se rozli£ného; velikéhone²t¥stí, odstoupil od pták·v a p°ístoupil k zví°at·m, jakºto k t¥m, kterẠby vojnu vyhrála.Vnáhle potom p°ilet¥l vorel s vybojovatedlnou rukou, v moci bojovného boha, jemuºto °íkajíMars, a zat°epav svejmi k°ídly, vmísíl se mezi ptáky a rytí°sky bojoval, tak ºe v²ecknazví°ata v utíkání se dala. A tak ptáci zvít¥zíli. Potom zase se zpraviv²e a smí°iv²e, dobrýpokoj mezi sebou u£inili. Tu pak netopý°e ptáci velmi t¥ºce natáhli, protoºe byl od níchk zví°at·m odstoupil. A obecním vy°knutím a ortelem ode v²ech pták·v vypov¥díno jest,aby se, vºdycky sv¥tla varoval, a aby v²eckno jeho pe°í s n¥ho oberváno bylo, a holý abyv noci létal.22
Aby to oznámili, ºe v²ickni, kte°íº své p°átely opou²t¥jí a u cizích pomoci hledají, trestánibýti mají.3.5 O frejí°ce a o mládenciO ne£isté frejí°ce a o mládenci od Ezopa báse¬ tato poloºena jest. Neb nestydaté ºeny lstmisvými a chytrostmi muºe k sob¥ p°itrhují.Jedna frejí°ka, mnohé k své v·li p°ipraviv²i, nalezla mládence jednoho, kteréhoº £ast¥jik sob¥ vábila a nabízela neºli jiné, pro jeho dary. On také lehkomysln¥ se k ní m¥l, po svév·li ji (pro dary, kteréº od n¥ho brala) maje.Jednoho pak £asu °ekla k n¥mu, pochlebujíci mu: M·j najmilej²í, ty zná² víru mou, takéví², ºe jich velmi mnoho o mne stojí a podvolují se; cht¥jíce mí veliké dary dáti, ale ty jsi srdcimému nade v²ecky najvzácn¥j²í, neb já jsem tvá jedíné pro to, aby[s] ty m·j byl", Mládenecpamatoval, jak jest mnohdykrát li²e a neup°ímn¥ s ním byla, odpov¥d¥v jí krátkou myslí,°ekl: Mn¥ srde£n¥ milá a mé ut¥²ení, já jsem také na tebe laskav, ne proto, ºe bych pomn¥l,aby ty[s] mi víru zachovati m¥la, ale proto, ºe se ke mn¥ p°ív¥tiv¥ má² a mne obveseluje².I ºádám za dary své tv·j býti, aby[s] ty má, pokudº dary bé°e², byla."Tak sob¥ s obou stran zaplatili milost, kteráºto na slovích záleºela a t¥mi toliko tvrzenabyla. V²ak takovejmi slovy sprostní £asto podvedeni bývají.3.6 O slaví£kovi a o krah·jciKte°íº nevoli k jiným mají a jich s nenávistí st°ehou, ti´ pot°ebují, aby se také sami o sebestarali, aby jejich zlost na hlavu jich nep°i²la, jako se te¤ tuto tak stalo.Krahujec, sed¥ v hnízd¥ slaví£kov¥ a pov¥t°í se dívaje, nalezl v n¥m mladá slaví£átka.A ihned p°ilet¥l starý slavík a prosil krah·jce, aby t¥ch mladých ost°íhal a bezpe£né je sebouu£inil. Odpov¥d¥l krahujec: Já u£iním, co ty chce², neb mi velmi lahodn¥ zpívá²." A£kolislaví£kovo srdce pro starost a úzkost o d¥ti velmi tesklivo a obtíºeno bylo, v²ak proto láskad¥tí jeho k zpívání ho p°inutila. Potom °ekl krahujec: V²aks mi to nezpíval dob°e." A vzavjedno mladé slaví£átko, po£al ho jísti. A vtom p°es cestu p°i²el myslivec a vábil pískaje,a nabízel, pysky nadymuje, a vstr£il v¥jice. I sedl na n¥ krahujec, a obaliv se jimi, upadlna zemi. A a£koli jinejm ²kodil, v²ak nebyl tak rychlý ani moudrý, aby sám polapen nebyl.Nebo kdoº jinejoukladn¥ st°eºe a láká, domnívaje se, ºe dob°e láká, £asto ten a takový sámpolapen a ulákán bejvá.3.7 O li²ce a o vlku’t¥stí pomáhá dobrým i také zlým, a kterýmº nyní nápomocno jest, t¥mi potom pohrdáa nenávidí jích. A £asto se to stává, ºe závistiví a zlobiví vlastní svou zlostí trestání bývají,a ºe k·¬ svého vlastního pána, £asem se na¬ vobo°e, ude°í. Proti tomu Ezop takovou báse¬sloºil.Jeden vlk shromáºdil sob¥ ko°ist do pokoje svého a mnoho pokrm· do n¥ho nanosil, abypotom n¥kolik m¥síc· v rozko²i ºiv býti mohl. Poznav²i to li²ka, závid¥la mu toho, ºe sob¥23
- Page 1 and 2: Ezopovy bajkyEzop6. století p°. n
- Page 3 and 4: 3 T°etí kniha Ezopova 203.1 O lvu
- Page 5 and 6: P°edmluva Romula mudrce na Knihy E
- Page 7 and 8: ozhn¥val, a ²k°íp¥ zuby, rozk
- Page 9 and 10: 1.10 O voslu a lvuO svémyslném, b
- Page 11 and 12: p°iobhroubný." Havran se radoval
- Page 13 and 14: 1.19 O vlastovici a o jiných ptác
- Page 15 and 16: chleba podával, aby na n¥j ne²t
- Page 17 and 18: 2.8 O vlku a kozlátkuChvalitebná
- Page 19 and 20: Jakoº se jedné mou²e p°ihodilo,
- Page 21: ale zarmoucen byl v mysli své, vid
- Page 25 and 26: Iucunditatis caussam non repulit Ve
- Page 27 and 28: 3.14 O muºi a o seke°eKdoº nep°
- Page 29 and 30: to?" A zavolav pacholk·v, tázal s
- Page 31 and 32: a velmi za ním pospíchal. Kdyº p
- Page 33 and 34: jel, aneb na posvícení: p°ijda p
- Page 35 and 36: 5 Z jiných soubor· bajek5.1 ƒlov
- Page 37 and 38: 5.6 O li²ce a o ko£ceLidé mnozí
- Page 39 and 40: Kdyº pak on na druhou je²te p°í
- Page 41 and 42: Vida pak to pravdomluvný, sám u s
- Page 43 and 44: Báse¬ vyznamenává, ºe p°i vyb
- Page 45 and 46: Tato báse¬ oznamuje, ºe závisti