Ezopovy bajky (pdf)

Kdyº pak on na druhou je²te p°ímluvu ochotn¥ poslouºil, li²ka vysko£iv²i po hnátech jehona h°bet vystoupla a odtud o rohy se op°ev²i, na kraj studn¥ vysko£iv²i pry£ se ubírala. Tukdyº kozel jí káral, ºe smlouvy p°estupuje, obrátiv²i se °ekla: Milý brachu, v²ak kdybys m¥ltolik rozumu, kolík má² na brad¥ vous·, jist¥ d°íve nebyl bys sestoupil, neº bys byl rozváºil,jak nahoru!"Tak i z lidí moudrým t°eba d°íve ke konci £in· hled¥ti, potom teprv je p°ed se bráti.5.13 O ko£ce a kohoutuKo£ka se vrhla na kohouta a protoºe nem¥la jiného lep²ího d·vodu, aby s ním mohla zlenaloºíti, nezmohla se neº na to, ºe mu vytýkala, ºe je on ten ne²´astník, jenº svým kokrhánímvzbouzí lidi a brání jim v odpo£inku. Co d¥lám," odpov¥d¥l ji kohout na své ospravedln¥ní,d¥lám v jejich prosp¥ch, aby vstali a mohli jít po prácí." Tvé výmluvy," odpov¥d¥la muko£ka, t¥ neu£iní lep²ím. Jsi tak ²patný, ºe v své vilnosti neu²et°í² ani své matky ani svýchsester." Kohout se cht¥l znova omlouvati, ale ko£ka uº ho ani sly²et necht¥la a rozlítiv²i seje²t¥ víc °ekla jemu: To je v²ecko hezké, ale dnes mi neute£e²."5.14 O medv¥du a v£eláchHlad vyhnal medv¥da z lesa a tu, kdyº se ubíral hledaje si n¥co na zub, nalezl u cestyv£elín. Ihned se jal lízati med. Jedna z v£el to v²ak zpozorovala, zatím co její druºky je²t¥d°ímaly, a bodla medv¥da do ucha. Pak, zanechav²i medv¥da v ²íleném hn¥vu, uchýlila sedo úlu. Medv¥d se za ní po£al dobývat, domnívaje se, ºe tak splatí uráºku, jíº se mu dostalo.Ale tu se z úlu ihned vyhrnuly i v²echny ostatní v£ely a zbodaly ho do krve mstíce seza po²kození svého obydlí. Medv¥du nezbylo nic jiného, neº aby v nejhrozn¥j²ích bolestechpomý²lel na út¥k. Já ne²´astník," °íkal si utíkaje odtud, m¥l jsem rad¥ji snést jedno drobnébodnutí a v klidu sí polízati medu, neº zp·sobiti si tolik bolesti, domnívaje se, ºe se pomstím."5.15 O lvu a my²iKrál lev d¥koval my²i za to, ºe jej zachránila. A tu si my²ák dodal odvahy a poºádal lva,aby mu dal ruku své dcery. Král zprvu váhal, ale kone£n¥ svolil. Lví princezna dov¥d¥v²ise o zasnoubení, rozb¥hla se k svému ºenichu, aby jej objala. Ale dívala se p°íli² vysoko,nevid¥la svého malého ºenícha a za²lápla jej.5.16 O kanci a osluVeselý a bezstarostný osel potkal rvavého kance, jenº ho vyzval ihned na souboj. Osel muv²ak namítl, ºe kanci mají koºený kabátec a ²t¥tiny a ºe jsou proti osl·m ve výhod¥. Nícmén¥v²ak ºe se bít bude, protoºe si cti své váºí jako klenotu. Tu kanec poznal, ºe osel je spí² blázenneºli hrdina, a do boje se s ním nedal. ekl mu toliko: Ty, osle, se bij zase jen s oslem, pakbudete mít stejné zbran¥. Osel musí vºdy bojovat s oslem."39