Ezopovy bajky (pdf)

chleba podával, aby na n¥j ne²t¥kal, ale aby utichl a lehl. I sly²eti, ºe by ten pes m¥l k tomuzlod¥jovi promluviti: Dává²-li mi tento chléb pro milosti, £ili ºe mne podvesti chce², aby[s]to odnesl, £ímº pán m·j, já i v²eckna £ele¤ v domu ºivi jsme, tehda mi to pov¥z? Pon¥vadºmi nyní£ko chléb dává², míní²-li mi potom také dávati, kdyby[s] vynesl, coº by v domu bylo?A nebo chce²-li nade mnou lítost míti, kdyº bych hlad trp¥l? Já nechci, aby mí tento chlébhrdlo mé zacpati m¥l, aby jazyk m·j ml£eti m¥l a mn¥ v²ecku milost potratiti; ale chci´ jáproti tob¥ st¥kati, pána i v²ecku £ele¤ ze sna probudíti a oznámiti, ºe v dom¥ zlod¥j jest.Neb´ já tímto tvým p°ítomným chlebem pohrdám a budoucí dobré rad¥ji p°emej²lím; protoºpre£ hned odejdi, aneb´ já ²t¥kati budu a tebe oznámím." O jak p°eostraºitý tento pes jest,kterýº nechce pro chléb oklamán býti, ani svého pána milostí ztratiti.Na tuto báse¬ mají ºroutové pamatovati, kte°íº prohodují a proºerou v²ecko, kdeº comají.2.3 O svini souprasní a o vlkuƒlov¥k mysl svou má tak ustanoviti, aby zlému v¥°iti nemínil. K tomu jest tato báse¬ sloºena.Svin¥ veliká b°ezí, kdyº se jí £as vopra²ení blíºil, a kdyº s vzdycháním v bolestech p°ipra²ení leºela, p°i²el k ní vlk, °ka: Sestra, nyní nastává tob¥ prasení; to aby bylo bezpe£néa ²´astné, chci´ pomoc u£initi a p°i tob¥ postáti a místo ch·vino zastati." Poznav²i paka porozum¥v²i nev¥rné a lstivé rad¥ svin¥ b°ezí, odvrhla od sebe ta fale²ná a k°ivá slova,a potupiv²i sluºbu jeho, °ekla: Brat°e, mé pra²ení bezpe£n¥j²í bude, kdyº ty pre£ odejde².Protoº já tebe prosím, aby mn¥ té cti ponechal, abych já svá prasátka sama na sv¥tlo vynesla,pro poctivost mate°e rodi£ky tvé. Neb jakº mnoho ve mn¥ leºí, v²eckno se tvé sluºby d¥sí."A jakº vlk ode²el, zpro²t¥na jest od b°emena svého. Kdyby pak byla slov·m ne²lechetníkatoho uv¥°ila, tehdy by byla musila i s prasaty svými beze v²í lítosti z sv¥ta svedena býti.2.4 O ho°e ku porodu pracujícíƒasto se stává, ºe pé£e veliká a starost konec dobrej bé°e, a veliká bolest a úzkost v smíchse obracuje. Jakoº i tato báse¬ o tom sv¥dectví vydává.Hora jedna, t¥hotná jsouci, kdyº porodití m¥la, velice k°i£ela, sob¥ stejskala a t¥ºcedycht¥la, hrozn¥ °i£eci a na°íkajíci tak velmi, ºe v²ecka ta krajina zvuk její sly²ela a z tohovelice zarmoucena byla, a v²ickni se obecn¥ báli a na mysli zmámeni byli pro velikej h°motjejí a hluk. Po tom pak p°evelikém stonání a na°íkání porodíla my². A hned to porozenírozest°íno a rozhlá²eno bylo po v²í té zemi, a kte°íº se byli leklí, zase se posilnili, a z tohonic nebylo, £ehoº o£ekávali, a ta jejich báze¬ obrácena jest v ºert.2.5 O vlku aneb psu a o jehn¥tiDobrotivost, ta práv¥ otce i matku £iní i p°átelskou dov¥rnost d¥tem, a ne samo porozeníaneb zplození. To z této básn¥ poznati budeme moci.Jeh¬átko p°idrºelo se koz. I p°i²ed k n¥mu pes, °ekl: Coº ty tu d¥lá²? V²ak tvé mate°ezde není." A okázal mu daleko na poli, ºe by tam mát¥ jeho s jinejmi ovcemi byla. K tomu15