Ezopovy bajky (pdf)

a velmi za ním pospíchal. Kdyº pak jiº myslivec od²el, °ekl pastý° k vlkovi: Jak´ se to líbí?U£inil-li´ jsem sluºbu, ºe jsem t¥ neokázal?" ekl zase vlk k pastý°i: Jazyku tvému já velmid¥kuji, ale tvým fale²ným o£ím to vin²uji, aby pro svou zradu osleply."4.4 O voslu a o lvuMnoho jest t¥ch, kte°íºto domnívají se, ºe moudré a opatrné lidi k°ikem a ºváním ustra²í,jako ustra²ují mdlé, sprostné a bázlivé. Kterouºto v¥c tato fabule anebo báse¬ vyznamenává.Vosel jeden b¥ºel p°es pole ke lvu a °ekl k n¥mu: Po¤me spolu aº na vrch této hory, tujá tob¥ ukáºi, kterak jest mnoho zví°at, jeºto se mne bojí." Zasmáv se lev jeho slov·m, °ekl:Nu jd¥meº." A kdyº p°i²li na vrch, stoje vosel podlé lva, po£al hrubým, netrefným hlasemk°i£eti, jakoº oby£ej voslové mají. Sly²íce pak to li²ky a zajícové, v²ickni prchali a utíkali.K tomu °ekl vosel: Pohlediº, jak mnoho jest, jeºto se mne bojí." I °ekl lev: Tomu´ já senedivím, nebo tv·j k°ik mohl by mne samého p°estra²iti, kdybych nev¥d¥l, ºe by[s] voselbyl."Tato fabule napomíná, ºe t¥m slu²n¥ se posmívati máme, kte°íº, s nic býti nemohouce,neuºite£nejmi slovy kaºdého ustra²iti cht¥jí.4.5 O rysu a sedlákuPoutníkom a p°es pole pracujícím máme dobrotiví a lítostiví býti a nuznejm odpustiti, nebo´p°ijde ten £as, ºe jedenkaºdý skutek podlé zaslouºení odplatu vezme. Jakoº tato báse¬ sv¥d£í.Nevinný rys upadl v jámu. Zv¥d¥v²e to sedláci, jedni ho palicemi bili, druzí se dívajíce,smáli se. N¥kte°i proti t¥m byli, a jím za zlé m¥li, ºe by to nevinné zví°e bili, °kouce.-Máte nevinnému odpustiti, kterýº ºádného ni£ímº neurazil." A t¥mi slovy vysvobodili tozví°e od smrti. Kdyº se pak ve£er p°iblíºil, ²el jedenkaºdý do domu svého, domnívajíce se,ºe by ten rys od velikého bití v noci um°íti m¥l. Ale on ok°áv, vysko£il ven z jámy a sámse vysvobodil, a pospíchal s strachem k obydlí svému. Po nevelikém £asu rozpomenul se rysna k°ivdu a na potupu, kterẠse mu byla od sedlák·v stala. I ²el, zapálen jsa hn¥vem do tohokraje, kdeº mu se ta k°ivda byla stala, a hubil jím ovce, rozhán¥l pastej°e a vztekal se na tysedláky, kte°íº ho bili, a v²eckno hanebn¥ kazil, £ehoº jediné mohl dojíti. Sedláci v starostibyli a rádi by byli tu ²kodu snesli, kdyby toliko sebou bezpe£ni býti mohli. I °ekl k ním ryskrátkou a pokornou myslí: Já dob°e pamatuji, kte°í mne palicemi bili, kte°í na mne kamenímházeli, kte°í se mnou zle nakládali, kte°í se na mne utíkali a kte°í mí chleba podávali. Jájsem pak p°i²el, abych se jiº nad t¥mi pomstil, kte°íº o mé bezhrdlé stáli."Tuto báse¬ mají zlí, nev¥rní a zm¥tení lidé sly²eti, aby jinejch lidí netrápili a nesuºovali.4.6 O °ezníku a o skopcíchKdeº p°íbuzní nebo p°átelé spolu v jednot¥ nejsou, ti´ musejí zahynouti. Jakoº to tato fabulesv¥d£í.Skopcové a kozlové, kdyº shromáºd¥ni spolu byli, vid¥li, an °ezník k nim jde. Ten, chod¥mezi nimi, lapal a vybíral sob¥, kte°íº mu se líbíli. Tomu oni povolili a proti tomu se nezasadili.31