Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

10.5 Sledování, měření a hodnocení vědomíCílPo prostudování této kapitoly byste měl/a umět:• identifikovat změny ve kvalitě vědomí;• realizovat hodnocení stavu vědomí na modelu nebo simulátoru v laboratorníchpodmínkách a následně v klinické praxi;• posoudit kvantitativní změny vědomí;• posoudit kvalitativní změny vědomí;• vyjmenovat škály hodnocení vědomí a jejich jednotlivé kategorie;• rozpoznat ošetřovatelské problémy u pacienta související s poruchou vědomí;• zhodnotit rizika možných komplikací.Účel• zjištění stavu vědomí pacienta;• posouzení kvantitativních změn vědomí;• posouzení kvalitativních změn vědomí.Teoretické poznámkyVědomí je vázáno na činnost nervové soustavy. Člověk si uvědomuje vlastní existenci, existenciokolního prostředí a prostřednictvím vědomí realizuje kontakt s vnějším prostředím. Ustanovitjednotnou definici vědomí je nesnadné, neboť má mnoho významů. Například ho užíváme prooznačení opačného stavu pro bezvědomí, dále pro stav záměrné a soustředěné pozornosti,rovněž má význam pro sebeuvědomování.Velký lékařský slovník (2009) definuje stav vědomí jako stav mysli, jehož základem je bdělost(vigilita), která je předpokladem další činnosti mozku. Vigilita má složku bdělosti a složkuobsahovou člověk je tedy schopen vnímat a interpretovat přicházející podněty a je na něschopen odpovídat. Pro složku bdělosti má význam vzestupná aktivační část retikulární formace(ARAS – ascendentní retikulární aktivační systém), je však nutná souhra korových oblastímozkových hemisfér. Smyslové informace, jak uvádí Nejedlá (2006), přicházejí do mozku dvěmacestami – přímou a nepřímou. Přímá cesta je od smyslových receptorů přes talamus, nepřímácesta je přes zmíněnou retikulární formaci. Retikulární formace probouzí mozkovou kůru apřipravuje ji pro příjem smyslových informací. Dojde-li k přerušení tohoto vedení, napříkladúrazem, oddělí se pak část mozku, který pak trvale spí. Takto postižení lidé pak vypadají, jakobyneustále spali, nemluví, jsou nehybní, neodpovídají na žádné podněty. Další pacienti s porušenouvýživou mozkových buněk jsou v bdělém stavu schopni polykat, žvýkat, otáčet oční bulby, alenevnímají. Jde o tzv. vegetativní stav a je velmi obtížné hodnotit, zda jsou při vědomí, jelikožchápeme-li vědomí jako bdění – jsou tito pacienti při vědomí, pokud však chápeme vědomí jakouvědomování si sebe sama, pak při vědomí nejsou. Je tedy nasnadě určit kritéria pro hodnocenívědomí a jeho poruch například prostřednictvím Glasgow Coma Scale (GCS) viz tab. 10.5-1 neboprostřednictvím dělení na kvalitativní a kvantitativní poruchy vědomí. Pro posouzení stavuvědomí u dětí mladších 3 let je vypracována stupnice Best Possible Coma Score založená naposouzení maximálních schopností vzhledem ke zrání jedince.Stav vědomí vyšetřujeme pohledem (aspekcí). Jde o historicky nejstarší metodu, která kladevelké nároky na vědomosti a zkušenosti člověka.194