13.07.2015 Views

Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

1<strong>2.</strong> PODÁVÁNÍ LÉKŮ1<strong>2.</strong>1 Podávání léků per osCílPo prostudování této kapitoly byste měl/a umět:• vyjmenovat základní způsoby podávání léků;• charakterizovat základní formy léků, označení druhu léčiv;• identifikovat expirační dobu léčiva;• popsat účinky léků;• zdůvodnit zásady uchovávání léků;• aplikovat zásady podávání léků per os v klinické praxi;• realizovat tento výkon na modelu nebo simulátoru v laboratorních podmínkácha následně v klinické praxi;• zhodnotit rizika možných komplikací;Účel• podávání léků za účelem terapeutickým;• podávání léků za účelem prevence onemocnění;• tlumení nežádoucích příznaků chorob;• náhrada chybějících látek v organismu;• posilující funkce organismu.Teoretické poznámkyLéčivo je chemicky jednotná nebo nejednotná látka, živočišného, rostlinného nebo chemickéhopůvodu, která je nositelem biologického účinku využitelného na ochranu před chorobami, nadiagnostiku a léčbu chorob nebo na ovlivnění fyziologických funkcí.Lék je jakákoliv látka nebo směs látek, které se podávají nemocnému pro léčení nebo mírněnípříznaků chorob, pro ovlivnění funkcí organismu, pro určení diagnózy nebo za účelempředcházení nemoci. Léky dostávají farmaceutickou úpravou svoji konečnou podobua pacientovi se mohou aplikovat v různých formách.Pomocná látka je chemicky jednotná nebo nejednotná látka, která v množství použitém k výroběnebo přípravě léku sama nemá terapeutický účinek. Umožňuje však přípravu léku, jehopodávání, zlepšuje jeho kvalitu, stabilitu a biologickou dostupnost.Účinnost, bezpečnost a kvalita léku se vědecky ověřují. Při poskytování zdravotnické péče jepovoleno používat jen léky registrované. Významné objevy rozšířily druhy léků na léky druhé atřetí generace, které jsou zásadně odlišné od konvenčních léků první generace. Důležitými sestaly fyzikální vlastnosti ovlivňující rychlost uvolnění léčiva z lékové formy, rozpustnost arychlost rozpouštění.U léků první generace se léčivo po podání léku rychle uvolní a absorbuje, vytvoří se jehoterapeutická koncentrace, která ale rychle klesá. Obnovení koncentrace vyžaduje podání dalšídávky.Za léky druhé generace považujeme léky s řízeným uvolňováním a absorpcí léčiva. Léčivo seuvolňuje z přípravku nezávisle na koncentraci. Přípravek obsahuje iniciální dávku, kterou serychle dosáhne terapeutická koncentrace, v každé časové jednotce se přivádí do organismustejné množství léčiva, udržuje se konstantní koncentrace léčiva v krvi po dobu 8 – 12 hodin.Léky třetí generace jsou přípravky schopné usměrnit léčivo k cílovému orgánu a tkáním přisnížení jeho koncentrace. Těmito léky se řeší nízká specifická afinita léčiv na určitý orgán,problém rovnoměrného rozdělování podaného léčiva v organismu, což bývá příčinou vedlejšíchnežádoucích účinků.Názvy lékůGenerický název – mezinárodní označení léčiva, doporučené Světovou zdravotnickou organizací(WHO). Tento název se dává léčivu ještě před jeho přijetím do seznamu oficiálních léků(lékopisu).229

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!