Zde - 2. lékařská fakulta - Univerzita Karlova

dělením je dělení aminokyselin na esenciální a neesenciální. Esenciální aminokyseliny(například lucin, valin, fenylalanin, a pět, u dětí šest dalších) si organismus sám nedovedev metabolických procesech vytvořit a musí je tak přijímat pouze z bílkovin obsaženýchv potravě. Neesenciální aminokyseliny si tělo vytváří a současně získává z potravy.K neesenciálním aminokyselinám patří například glycin, kyselina asparágová, alanin, tyrosin,kyselina glutamová apod. Aminokyseliny se vstřebávají z tenkého střeva a přechází doportálního oběhu. Po vstupu do buněk se účinkem intracelulárních enzymů zapojují dále dometabolických procesů. Distribuci aminokyselin regulují některé hormony, například inzulín,růstový hormon, glukokortikoidy, tyroxin a další. Plazmatické bílkoviny (albuminy, globuliny,fibrinogen) se tvoří v játrech a slouží k rychlému doplnění tkáňových bílkovin.Tuky (lipidy) – jsou organické látky, které jsou nerozpustné ve vodě. Skládají se ze stejnýchprvků jako sacharidy, ale mají vyšší obsah vodíku. Základní stavební jednotkou tuků jsou mastnékyseliny. Mastné kyseliny jsou buď nasycené, nebo nenasycené. Nasycené mastné kyseliny jsoupřítomné hlavně v tucích živočišného původu. Přirozeným zdrojem nenasycených mastnýchkyselin jsou především rostlinné oleje, ale i rybí maso. Pro organismus nepříznivé jsou transmastné kyseliny, které vznikají hydrogenací z nenasycených mastných kyselin. Tuky dálechemicky dělíme do několika různých skupin. Většinu tuku v potravinách tvoří triacylglyceroly,dále jsou zde pro organismus významné například fosfolipidy, v krvi nacházíme lipoproteiny,glykolipidy a další. Cholesterol tuky doprovází a patří do jiné skupiny chemických látek.K trávení tuků dochází především v tenkém střevě. K enzymům štěpícím tuky patří lipáza, kteráse tvoří v pankreatu. Po vstřebání rozštěpených tuků se tyto zapojují do metabolismu. Přizvýšeném příjmu se ukládají do tukových rezerv. Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie apatří k nezbytným složkám výživy.Vitamíny a minerální látky - mezi vitamíny rozpustné v tucích patří vitamín A, E, D a K.K vitamínům rozpustným ve vodě se řadí vitamín C a komplex vitamínů B, kyselina pantotenováa biotin. K nejvíce zastoupeným minerálním látkám patří vápník a fosfor, které tvoří až 80%všech minerálních složek organismu. K dalším řadíme sodík, draslík, hořčík, chloridy a síru.Skupina stopově se vyskytujících prvků zahrnuje železo, zinek mangan, jód, fluor, měď, chróm,selen, křemík a molybden. (Další viz Kozierová, 2005, s. 992-996)Dietoterapie – léčebná výživa je u nemocného častou součástí léčby. Strava významně ovlivňujezdravotní stav člověka. U některých onemocnění, například diabetes mellitus, peptický vřed,hyperlipoproteinémie, má samotná dieta funkci jednoho z nejdůležitějších terapeutickýchčinitelů. Potraviny musíme dodávat do organismu v dostatečném množství a ve správnémpoměru k ostatním živinám. Energie získaná z potravy musí krýt potřeby zdravého i nemocnéhočlověka. Strava zdravého člověka má obsahovat přibližně 15% bílkovin, 30% tuků a 55%sacharidů. Vždy je snahou, aby strava byla biologicky plnohodnotná a obsahovala bílkoviny,tuky, sacharidy, vitamíny a minerální látky ve správném poměru. Potraviny se navzájem liší svouvýživovou hodnotou (obsah výživných látek v daném množství potravy). Živiny mají tři základnífunkce: dodávat energii pro procesy probíhající v organismu, zabezpečovat stavební materiálpro tkáně a regulovat procesy v těle. Množství energie, kterou živiny tělo zásobují, je jejichenergetický obsah. Jednotkou tepelné energie je 1 kalorie.Léčebnou výživu tvoří systém dietních opatření, která mají přispět k ovlivnění různýchpatologických stavů. V potravě, kterou ordinuje nemocnému lékař, jsou některé složky výživyvynechány nebo omezeny, jiné naopak zvýšeny. V případě stavů vyžadujících složitější nutričnípřístup je možná konzultace s nutričním terapeutem. Dietní stravování má při léčení nemocistejný význam jako jiné složky léčby. Dietní strava by měla být ordinovaná individuálně podlepotřeb každého nemocného.Stravování nemocných zajišťuje Oddělení léčebné výživy a stravování. V nemocnicích jek dispozici jednotný dietní systém výživy (viz tab. 17-3), který může být modifikován podle typu a390