Klíčové kompetence ve výuce na základní škole a gymnáziu

2.2 Matematika a její aplikace
2.2.1 Kde se setkáme Aplikační geometrická úloha. (2. stupeň ZŠ)
Autoři: RNDr. Eva Zelendová, Mgr. Libuše Šobrová
Volba vhodného bazénu na zahradu, nákup koberce do dětského pokoje, výroba papírového draka,
orientace v mapě a odhad vzdáleností… To vše se dá označit jako aplikační geometrické úlohy.
Žáci si při jejich řešení mohou uvědomit přímou souvislost mezi matematickou teorií a jejím využitím
v praktickém životě. Dostávají jasnou odpověď na častou otázku: „K čemu mi to bude“ 24
Zvolený očekávaný výstup
Očekávaný výstup „žák analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného
matematického aparátu“ nalezneme v RVP ZV v tematickém okruhu Geometrie v rovině
a v prostoru (13. očekávaný výstup). Žáci se s geometrií v rovině a prostoru nesetkávají poprvé,
se základy se seznámili již na 1. stupni základního vzdělávání. Velmi často však přistupují k tomuto
tématu se strachem, který omlouvají absencí prostorové představivosti, „neohrabaností“
při kreslení náčrtků a rýsování. Přitom důležitost a potřebnost naplnění tohoto očekávaného výstupu
je ověřována skoro každodenní praxí. Volba vhodných výchovných a vzdělávacích strategií,
které povedou k osvojování daného očekávaného výstupu, je plně v kompetenci učitele. Učitel
by si měl při plánování výukové situace uvědomit, že výchovné a vzdělávací strategie by měly
vést i k rozvoji zvolených prioritních klíčových kompetencí. Pro uvedený očekávaný výstup těmito
prioritními kompetencemi jsou kompetence k řešení problémů a kompetence komunikativní.
Kompetence k řešení problémů
Z pěti částí kompetence k řešení problémů (tak jak je uvedeno v RVP ZV) vyberme pro podrobnější
rozbor její 1. část: „žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná
a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje
způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností“. K nastavení výchovných
a vzdělávacích strategií nám poslouží hladiny klíčových kompetencí, které jsou uvedeny
v publikaci Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Omezme se na následující hladiny:
• „žák analyzuje problém: identifikuje účastníky a složky problému a identifikuje,
které jsou v problému proměnné a jaké jsou jejich vzájemné vztahy“ (hladina 2.2)
• „žák plánuje řešení: vytváří a využívá vizuální znázornění problému“ (hladina 2.8)
• „žák řeší problém: postupuje systematicky při řešení problému, hodnotí dosažení
dílčích cílů a stanovuje další“ (hladina 2.14).
24 Při zpracování této kapitoly, především při výběru očekávaného výstupu, konkrétních klíčových kompetencí a jejich částí vycházíme
z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (Praha : VÚP, 2005. 92 s.). Dále uvedené hladiny klíčových
kompetencí jsou obsaženy v publikaci Klíčové kompetence v základním vzdělávání (Praha : VÚP, 2007. 74 s. ISBN 978-80-87000-
07-6.).
– 25 –