KlÃÄové kompetence ve výuce na základnà škole a gymnáziu
KlÃÄové kompetence ve výuce na základnà škole a gymnáziu
KlÃÄové kompetence ve výuce na základnà škole a gymnáziu
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
• „<strong>na</strong>vrhne postup, který by při řešení mohl použít“ (hladi<strong>na</strong> 2.11)<br />
•<br />
„postupuje systematicky při řešení problému, hodnotí dosažení dílčích cílů a stano-<br />
vuje další“ (hladi<strong>na</strong> 2.14).<br />
Výchovné a vzdělávací strategie<br />
Řešení problémů, jak vyplývá z psychologických výzkumů, podporuje učení žáků a zapamatování<br />
poz<strong>na</strong>tků. Ukazuje se ale, že <strong>ve</strong>lmi záleží <strong>na</strong> způsobech, jak jsou žákům problémy předkládány,<br />
zda obtížnost řešení předkládaných problémů odpovídá mentálnímu stupni rozvoje žáků daného<br />
věku, zda žáci mají pro řešení daného problému předem dostatek vědomostí a do<strong>ve</strong>dností<br />
apod. Z hlediska volby výchovných a vzdělávacích strategií pro řešení problémů žáky je proto<br />
<strong>ve</strong>lmi důležité, aby učitel vždy tyto skutečnosti bral v úvahu.<br />
Učitel by proto měl:<br />
• ověřit, do jaké míry žáci už <strong>na</strong> začátku rozumí podstatě problému, aby jeho následné<br />
řešení odpovídalo možnostem a připra<strong>ve</strong>nosti žáků<br />
• umožnit žákům diskutovat o problému, aby lépe pronikli do možných způsobů jeho<br />
řešení<br />
• <strong>na</strong> základě poz<strong>na</strong>tků, které si již žáci osvojili, s nimi postupně hodnotit <strong>na</strong>vrhovaná<br />
řešení, aby dobře porozuměli výběru správného řešení<br />
• se žáky společně vymezit podstatné z<strong>na</strong>ky v postupech, které <strong>ve</strong>dou k řešení daného<br />
problému, tak aby při řešení obdobného problému tyto poz<strong>na</strong>tky využili.<br />
Konkrétní výuková situace<br />
Působení sil <strong>na</strong> těleso<br />
Výuku můžeme začít <strong>na</strong>př. tím, že žákům předložíme pro povzbuzení<br />
jejich zájmu následující problém, resp. problémy:<br />
Z povrchu Země startuje raketa. Po zažehnutí motorů se začíná pohybovat<br />
svisle vzhůru. Je příčinou jejího pohybu při startu síla Pokud<br />
ano, jak tato síla vzniká<br />
Ověřit, do jaké míry žáci už<br />
<strong>na</strong> začátku rozumí podstatě<br />
problému, aby jeho následné<br />
řešení odpovídalo možnostem<br />
a připra<strong>ve</strong>nosti žáků.<br />
V průběhu řešení můžeme použít podle potřeby doplňující otázky<br />
a úkoly, <strong>na</strong>př.:<br />
Působí <strong>na</strong> raketu více sil Pokud ano, urči i jejich směry a rozhodni,<br />
zda mají nějaký vliv <strong>na</strong> pohyb rakety.<br />
Cílenými otázkami soustavně<br />
zjišťovat, jak žáci danému<br />
vzdělávacímu obsahu porozuměli,<br />
a umožnit jim o různých<br />
aspektech tohoto obsahu<br />
s ním či s ostatními žáky<br />
diskutovat.<br />
Přitom předpokládáme, že žáci již z předchozí výuky vědí, že pokud<br />
<strong>na</strong> těleso působí síla, pak těleso mění <strong>ve</strong>likost své rychlosti nebo<br />
směr svého pohybu (nebo se deformuje). Předpokládáme tedy, že žáci<br />
již vědí, jak indikujeme působení síly či sil <strong>na</strong> těleso. Indikace sil<br />
– 41 –
Change language