KlÃÄové kompetence ve výuce na základnà škole a gymnáziu
KlÃÄové kompetence ve výuce na základnà škole a gymnáziu
KlÃÄové kompetence ve výuce na základnà škole a gymnáziu
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Žák:<br />
• v různých (vybraných) situacích vytváří určité domněnky (hypotézy), jaké druhy sil působí<br />
<strong>na</strong> určité objekty, a své hypotézy zaz<strong>na</strong>mená (včetně možné grafické podoby)<br />
• <strong>na</strong>vrhne způsoby, jak své hypotézy ověřit<br />
• <strong>na</strong>vrhne vhodné pomůcky pro ověření svých hypotéz<br />
• pokud je to <strong>ve</strong> školních podmínkách možné, ověřuje měřením pomocí siloměru působiště<br />
a <strong>ve</strong>likosti těchto sil, zjišťuje pomocí něho i směr působících sil a výsledky přehledně<br />
zaz<strong>na</strong>mená<br />
• graficky a početně určí výslednici působících sil, tzn. její <strong>ve</strong>likost a směr (řešení problému se<br />
omezuje <strong>na</strong> výslednici sil stejných či opačných směrů), a výsledky zaz<strong>na</strong>mená.<br />
Pořadí těchto fází v osvojení u<strong>ve</strong>deného očekávaného výstupu může být přirozeně v konkrétním<br />
případě modifikováno, popř. mohou být zvoleny i jiné specifikace výstupu podle okolností <strong>ve</strong> třídě<br />
i podle úvahy učitele. Co ale musíme především zdůraznit, je, že výuka, kdy si žák postupně osvojuje<br />
obsah očekávaného výstupu, by měla probíhat vždy za systematického <strong>ve</strong>dení učitelem.<br />
Výzkumy prováděné v tomto desetiletí totiž jednoz<strong>na</strong>čně ukázaly, že tzv. konstruktivistické<br />
či problémově založené (problem-based), empirické (experiental) nebo výzkumně založené (inquiry-based)<br />
výuky, které předpokládaly jen minimální (či dokonce žádné!) <strong>ve</strong>dení žáků učitelem,<br />
jsou neefektivní a neúčinné a <strong>ve</strong> srovnání s přístupy, v nichž učitel žákovi v učení systematicky<br />
vhodnými metodami pomáhá, mohou vést u žáků častěji k vytváření nevhodných prekonceptů.<br />
U výše u<strong>ve</strong>deného očekávaného výstupu, jak již bylo <strong>na</strong>z<strong>na</strong>čeno výše, vzniká možnost propojit<br />
jeho dosahování s rozvojem především dvou klíčových kompetencí: <strong>kompetence</strong> k učení<br />
a <strong>kompetence</strong> k řešení problémů. Přitom jsme si vědomi toho, že tyto <strong>kompetence</strong> se při jejich<br />
osvojování žákem vzájemně ovlivňují a podporují. Neexistuje totiž žádná možnost řešit problémy<br />
jakéhokoli druhu bez učení (neboť bez nějakých výchozích <strong>na</strong>učených vědomostí, resp. do<strong>ve</strong>dností<br />
bychom vůbec nevěděli, jak k řešení daného problému přistoupit, dokonce bychom zřejmě<br />
ani nepoz<strong>na</strong>li, že před námi nějaký problém stojí). A <strong>na</strong>opak řešením daného problému se učíme<br />
novým věcem, dokonce i tehdy, jestliže problém nevyřešíme.<br />
Při dosahování zmíněného očekávaného výstupu se mohou přirozeně rozvíjet i další klíčové <strong>kompetence</strong><br />
(<strong>na</strong>př. <strong>kompetence</strong> komunikativní či pracovní). To nevylučujeme. Pozornost zde však<br />
soustředíme <strong>na</strong> dvě už dří<strong>ve</strong> u<strong>ve</strong>dené, neboť se domníváme, že se u daného výstupu rozvíjejí<br />
v první řadě.<br />
Kompetence k učení<br />
Při dosahování zvoleného očekávaného výstupu se soustředíme <strong>na</strong> 2. a 3. část této <strong>kompetence</strong>:<br />
• „vyhledává a třídí informace a <strong>na</strong> základě jejich pochopení, propojení a systematizace<br />
je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě“<br />
• „samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje<br />
a vyvozuje z nich závěry pro použití v budoucnosti“<br />
– 39 –
Change language